Reportáže a rozhovory z odborných kongresů 
Cévní mozková příhoda je onemocnění vyžadující pečlivou sekundární prevenci. Podle doc. MUDr. Aleše Tomka, Ph.D., z Neurologické kliniky LF UK a FN Motol v Praze, je monitorování srdečního rytmu po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) klíčové pro odhalení fibrilace síní (FS). Závěry amerických i českých doporučení hovoří o nezbytné 30denní monitoraci po prodělané iCMP, která by měla probíhat nejen během hospitalizace, ale pokud se porucha rytmu nenajde, také ambulantně.
„Pokud má pacient štěstí a přežije ischemickou cévní mozkovou příhodu, je třeba zabránit jejímu opakování. Musíme určit individuální riziko a zjistit příčinu, abychom mohli zahájit správnou sekundární prevenci“, říká A. Tomek a uvádí, že u části pacientů může být tou příčinou dosud nepoznaná FS, proto je naprosto nezbytné správně indikovat monitorování srdečního rytmu a FS zachytit. Příčiny iCMP jsou pestré, podílí se na nich kromě jiného třeba nemoc malých tepen, ateroskleróza, hyperkoagulace, 20 % z nich je kryptogenních, ale nejvíce, 35 % iCMP, má kardioembolizační etiologii.
Jak dlouho, jakým způsobem a jakým zařízením srdeční rytmus monitorovat? To nám říkají dostupné doporučené postupy. Pokud není příčina známa, doporučují americké a české guidelines po prodělané iCMP třicet dnů monitorace. „Monitorování by nemělo skončit pobytem v nemocnici,“ upozorňuje A. Tomek. Pokud se během hospitalizace porucha rytmu nenajde, měli bychom navázat ambulantním sledováním. Jak přesně monitorovat, upřesňují nová evropská doporučení ESO 2022 (European Stroke Organisation). Větší výtěžnost poskytují implantabilní systémy, ale nejsou vhodné pro každého pacienta. Rozhodnutí, zda monitorovat všechny pacienty, nebo pouze ty rizikové, závisí na vybraných postupech. A. Tomek uvádí, že přísná selekce nemocných by mohla vést k přehlédnutí diagnózy u některých jedinců, kteří by jinak měli být léčeni antikoagulační terapií, jež snižuje riziko opakování iCMP.