-
Kavální filtry a jejich místo v současné kardiologii
Kavální filtry (KF) se používají od roku 1972. Cílem jejich zavádění je zabránit plicní embolii (PE) a snížit tak morbiditu a mortalitu pacientů. Již první výsledky ale ukázaly pokles PE pouze o 50 % bez snížení mortality, navíc…
-
Aktuální pohled na antikoagulaci v terapii venózní tromboembolické nemoci
V akutní léčbě venózní tromboembolické nemoci (VTE) dle guidelines jednoznačně hrají prim non-vitamin K perorální antikoagulancia (NOACs). Jakým způsobem se pro jednotlivá antikoagulancia liší postup léčby? A jak přistupovat k terapii VTE u pacientů s dalšími komorbiditami –…
-
Bezpečná kardiovaskulární prevence u pacienta s laboratorním nálezem
Statiny představují klíčovou lékovou skupinu v terapii hypercholesterolemie a v prevenci kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Jejich schopnost snižovat hodnoty LDL-cholesterolu (LDL-c), který je jedním z hlavních rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy, byla potvrzena řadou klinických…
-
Quo vadis, terapie varixů?
Co by kardiolog mohl, ale hlavně měl aktuálně vědět o moderní chirurgii chronického žilního onemocnění, respektive varixů? Například to, že zahrnuje chirurgické i endovenózní metody a laser má přednost před skalpelem. Alespoň většinou. Zásadní „chirurgické“ změny v guidelines…
-
Kapesní ultrazvuk v rukou lipidologa, diabetologa či praktického lékaře může změnit prognózu pacienta
V běžné praxi praktického lékaře, lipidologa nebo diabetologa může významnou roli v záchytu pacientů s asymptomatickým aterosklerotickým postižením tepen sehrát kapesní ultrasonografický (USG) přístroj. Vedle fyzikálního a laboratorního vyšetření, stanovení rizika SCORE a indexu…
-
Antitrombotická léčba u pacientů s akutním koronárním syndromem a fibrilací síní
Zhruba 6 % pacientů přijatých pro akutní koronární syndrom (AKS) má fibrilaci síní (FS). U dalších 7–8 % je FS nově diagnostikována během hospitalizace pro AKS. Současný výskyt AKS a FS dramaticky stoupá s věkem. Odhady hovoří…
-
Ambulantní léčba žilní tromboembolické nemoci u pacientů s nízkým rizikem
V současné klinické praxi jsou dvě třetiny případů žilní trombózy léčeny ambulantně. Terapeutické možnosti nás již stavějí do situace, kdy zvažujeme ambulantní léčbu i u pacientů s plicní embolií (PE) s nízkým rizikem. Jak má…
-
Domácí léčba pacientů s plicní embolií – projekt STOP LORE aneb přestaňte se bát
Počet pacientů s plicní embolií (PE) v České republice narůstá. Moderní terapie však umožňuje zkrácení doby jejich hospitalizace a snižuje mortalitu na toto onemocnění. Jak uvádějí aktuální doporučení a dokládají klinické studie i zkušenosti z reálné…
-
Průvodce složitými situacemi v antikoagulační léčbě pacientů s fibrilací síní
Preferovanými přípravky v antikoagulační léčbě pacientů s fibrilací síní (FS) jsou non-vitamin K perorální antikoagulancia (NOACs). Podávání antikoagulační léčby se řídí rizikem cévní mozkové příhody (CMP) stanoveným podle skóre CHA2DS2-VASc. Téměř čtvrtina…
-
Kdy zvážit nepodání antikoagulační léčby?
Proč bývají neurologové první, kdo odhalí nádorové onemocnění v souvislosti s proběhlou ischemickou cévní mozkovou příhodou neznámé etiologie? Které možné lékové interakce jsou kontraindikací užívání non-vitamin K perorálních antikoagulancií (NOACs)? Jaká…
-
Sekundární prevence fibrilace síní očima neurologa
V sekundární prevenci po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) je třeba řešit několik otázek – především jak dlouho a koho monitorovat po kryptogenní příhodě. Jak zlepšit záchyt paroxysmální fibrilace síní (FS) po prodělaném ischemickém…
-
Jak se liší efektivita jednotlivých metod screeningu fibrilace síní?
Screening fibrilace síní (FS) má podle doporučení ESC (2020 ESC Guidelines for the diagnosis and management of atrial fibrillation) smysl především u komorbidních pacientů vyššího věku, protože včasným zachycením arytmie…
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.