Je opravdu nutné při ablační léčbě poruch srdečního rytmu termicky poškozovat myokard? Novější metoda bezkontaktní ablace pulzním polem se zdá být pro terapii srdečních arytmií novou nadějí – elektrické aktivaci membrány kardiomyocytu zamezuje…

Adrenalin (epinefrin) se u srdečního selhání používá již od minulého století. V 60. letech ho doporučil Peter Safar, původně ve vysokých dávkách (10 mg i.v. nebo 0,5 mg intrakardiálně), a dlouhá desetiletí se tento hormon…

Je známo, že podání beta-blokátorů, inhibitorů ACE nebo diuretik může u kardiogenního šoku situaci zhoršit. Co tedy použít? Inotropika? Vazopresory? A jak dlouho je podávat? A je možné je nějak vhodně kombinovat? V Evropě se tak děje až…

Mortalita na kardiogenní šok je stále vysoká (cca 50 %) a co je neméně významné – až 80 % pacientů jím stižených vykazuje vícečetné koronární postižení. Nemocní ve velké míře umírají právě proto, že přítomná ischemie snižuje…

Patofyziologie akutních aortálních syndromů (AAS) je poměrně složitá, a byť jsou mnohé rizikové faktory známé, u některých z nich není doposud zcela objasněno, jak vznikají. Nejčastěji se z AAS dozajista hovoří o disekci aorty, avšak ani…