krížik Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.

Potvrzuji

Novinky pro angiology a kardiology

Videa > Kardiovaskulární zpravodajství > Gastrointestinální trakt a doporučení k podávání antikoagulační léčby


Gastrointestinální trakt a doporučení k podávání antikoagulační léčby

Na 50. českém a slovenském cerebrovaskulárním kongresu v červnu 2022 v Mikulově, v rámci sympozia o prevenci cévních ischemických příhod u nemocných s fibrilací síní, došlo i na problematiku indikace non-vitamin K perorálních antikoagulancií (NOACs) u onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT), včetně možného rizika krvácení do GIT. Přednášející, internista a kardiolog MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., a neurolog prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., probrali řadu důležitých aspektů antikoagulační léčby v těchto případech. Co doporučují?

Z. Monhart například upozornil na to, že opatrnosti je třeba u nemocných užívajících kyselinu acetylsalicylovou nebo nesteroidní antiflogistika, čemuž se v případě některých chorob, například u pokročilé osteoartrózy, nelze vyhnout. Pak je doporučeno pacienta poučit, jaká bezpečnostní doporučení má dodržovat. Obezřetnost je nutná i u osob dlouhodobě léčených kortikoidy. Zmínil také opatření u pacientů vyššího věku, nebo u těch, kteří mají infekci Helicobacter pylori.

Mohla by riziko gastrointestinálního krvácení snížit endoskopie horní části GIT před podáním antikoagulace? Modelovým pacientem je nemocný, jemuž byla opakovaně diagnostikována vředová choroba gastroduodena, bulbitida nebo infekce Helicobacter pylori. Dalším opatřením, například u již zmiňovaných nemocných užívajících kortikoterapii, je preventivní léčba inhibitory protonové pumpy nebo H2-blokátory. Zaznělo také, že chronické užívání inhibitorů protonové pumpy může přispívat k vyššímu riziku některých infekcí GIT, proto je v dlouhodobé prevenci třeba zvážit spíše užívání H2-blokátorů.

A jak postupovat u nemocného, který při léčbě novými antikoagulancii utrpěl závažné krvácení do GIT? „Musíme ten přístup individualizovat. Je důležité identifikovat místo krvácení a zjistit, zda je nějakým způsobem ošetřitelné. Dostupných technik je dnes řada a víme-li, že ten vřed se při second-look endoskopii hojí, tak to je pacient, u něhož se další antikoagulace nebojíme,“ uvedl Z. Monhart a doplnil, že velmi problematičtí jsou nemocní, kteří nemají jasný zdroj krvácení.

Ani pacienti s nealkoholickou steatózou jater či s postižením toxonutritivní etiologie nejsou automaticky z antikoagulační terapie vyloučeni, pokud se dodrží zásady, o kterých přednášející odborníci mluví.

Podívejte se na video, kde se o praktických doporučeních dozvíte více: