Reportáže a rozhovory z odborných kongresů 
Jak se mění paradigmata antikoagulační léčby? Ve kterých oblastech by se mohla non-vitamin K perorální antikoagulancia (NOACs) více uplatnit? O tom diskutovali na 50. českém a slovenském cerebrovaskulárním kongresu v Mikulově v červnu 2022 internista a kardiolog MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., a neurolog prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D.
Jednou ze skupin pacientů, které by měla být věnována pozornost, jsou nemocní s prodělanou ischemickou cévní mozkovou příhodou a s velkou pravděpodobností fibrilace síní. A kdo další? „Jsou to pacienti s vysokým skórem CHA2DS2-VASc, to se ukázalo i ve studiích v primární prevenci, že toto je skutečně velmi silný prediktor přítomnosti fibrilace síní,“ uvedl D. Šaňák a pokračoval: „A samozřejmě jsou to i pacienti s embolizačními ikty, u kterých zatím nevíme, co bylo příčinou.“ Z. Monhart zase zmínil, že možnost podávat bezpečnější léky zvětšila ochotu lékařů začít antikoagulovat dříve a současně se posunula ochota pacientů antikoagulační léčbu užívat. Připomněl ale, že indikace NOACs by měla zohlednit stav každého pacienta a že u některých nemocných je potřeba léčbu upravit podle individuálních potřeb. D. Šaňák okomentoval i vztah fibrilace síní a demence: „Ukazuje se, že existuje přímá souvislost mezi rozvojem demence a fibrilací síní u pacientů s touto arytmií, kteří ještě nemají cévní mozkovou příhodu v anamnéze.“
Podle obou přednášejících je důležité se soustředit i na primární prevenci u pacientů s fibrilací síní, kteří ještě ischemickou cévní mozkovou příhodu neprodělali, a také na pátrání po nemocných se syndromem obstrukční spánkové apnoe. Ti mají častěji kardiovaskulární nebo cerebrovaskulární onemocnění a ukazuje se také, že tento syndrom je i nezávislým prediktorem vzniku ischemického iktu a rozvoje fibrilace síní.
Není pochyb o tom, že antikoagulační léčba přináší mnoho výzev a že se budou objevovat další. Následující video Vám nabízí krátké zamyšlení nad tím, jak se NOACs mohou podílet na budoucnosti kardiovaskulární prevence.