Kongres ČKS
-
Kavální filtry a jejich místo v současné kardiologii
Kavální filtry (KF) se používají od roku 1972. Cílem jejich zavádění je zabránit plicní embolii (PE) a snížit tak morbiditu a mortalitu pacientů. Již první výsledky ale ukázaly pokles PE pouze o 50 % bez snížení mortality, navíc…
-
Bezpečná kardiovaskulární prevence u pacienta s laboratorním nálezem
Statiny představují klíčovou lékovou skupinu v terapii hypercholesterolemie a v prevenci kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Jejich schopnost snižovat hodnoty LDL-cholesterolu (LDL-c), který je jedním z hlavních rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy, byla potvrzena řadou klinických…
-
Quo vadis, terapie varixů?
Co by kardiolog mohl, ale hlavně měl aktuálně vědět o moderní chirurgii chronického žilního onemocnění, respektive varixů? Například to, že zahrnuje chirurgické i endovenózní metody a laser má přednost před skalpelem. Alespoň většinou. Zásadní „chirurgické“ změny v guidelines…
-
Antitrombotická léčba u pacientů s akutním koronárním syndromem a fibrilací síní
Zhruba 6 % pacientů přijatých pro akutní koronární syndrom (AKS) má fibrilaci síní (FS). U dalších 7–8 % je FS nově diagnostikována během hospitalizace pro AKS. Současný výskyt AKS a FS dramaticky stoupá s věkem. Odhady hovoří…
-
Ambulantní léčba žilní tromboembolické nemoci u pacientů s nízkým rizikem
V současné klinické praxi jsou dvě třetiny případů žilní trombózy léčeny ambulantně. Terapeutické možnosti nás již stavějí do situace, kdy zvažujeme ambulantní léčbu i u pacientů s plicní embolií (PE) s nízkým rizikem. Jak má…
-
Průvodce složitými situacemi v antikoagulační léčbě pacientů s fibrilací síní
Preferovanými přípravky v antikoagulační léčbě pacientů s fibrilací síní (FS) jsou non-vitamin K perorální antikoagulancia (NOACs). Podávání antikoagulační léčby se řídí rizikem cévní mozkové příhody (CMP) stanoveným podle skóre CHA2DS2-VASc. Téměř čtvrtina…
-
Kdy zvážit nepodání antikoagulační léčby?
Proč bývají neurologové první, kdo odhalí nádorové onemocnění v souvislosti s proběhlou ischemickou cévní mozkovou příhodou neznámé etiologie? Které možné lékové interakce jsou kontraindikací užívání non-vitamin K perorálních antikoagulancií (NOACs)? Jaká…
-
Sekundární prevence fibrilace síní očima neurologa
V sekundární prevenci po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) je třeba řešit několik otázek – především jak dlouho a koho monitorovat po kryptogenní příhodě. Jak zlepšit záchyt paroxysmální fibrilace síní (FS) po prodělaném ischemickém…
-
Menopauza jako rizikový faktor kardiovaskulárních chorob
Menopauza představuje jakýsi milník v období života ženy, je třeba si však uvědomit, že změny, které s sebou přináší, nenastávají ze dne na den. Perimenopauzální období může trvat i deset až patnáct let – a stejná může být…
-
Na fibrilaci síní bychom neměli čekat, ale aktivně po ní pátrat!
Jaké je hlavní poselství nových ESC guidelines, týkajících se prevence fibrilace síní (FS)? V zásadě je lze sumarizovat třemi písmeny: A – jako antikoagulace (Anticoagulation), B – jako lepší kontrola příznaků (Better symptom control)…
-
Záleží na dávkování non-vitamin K perorálních antikoagulancií?
Non-vitamin K perorální antikoagulancia (NOACs) významně rozšířila možnosti prevence embolické cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u nemocných s fibrilací síní (FS). Aby byla léčba bezpečná a současně účinná, je třeba věnovat pozornost i doporučenému dávkování.…
-
Úskalí farmakoterapie nemocí srdce a cév v geriatrii
Kardiovaskulární (KV) choroby jsou významným zdravotním problémem geriatrické populace vyznačující se specifickými potřebami, s dopadem na volbu vhodné farmakoterapie. Nemoci srdce a cév jsou ve stáří hlavní příčinou úmrtí, funkčního poškození a ztráty soběstačnosti. Nepřekvapí…