Reportáže a rozhovory z odborných kongresů 
Kdy lze léčit plicní embolii ambulantně?
„V České republice je ročně hospitalizováno přibližně 10 000 pacientů s akutní plicní embolií, přičemž naštěstí většina z nich je hemodynamicky stabilních a 70–80 % z nich zcela jistě na akutní plicní embolii nezemře. Otázka zní, jaké procento…
-
Detekce poruch srdečního rytmu – zaměřeno na fibrilaci síní
Na letošním 3. sjezdu České asociace ambulantních kardiologů v olomouckém hotelu Clarion vystoupil s poutavým sdělením o moderních trendech v detekci srdečních arytmií prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA. Zaměřil se především na subklinické formy…
-
Synkopa – nová doporučení pro diagnostiku a léčbu
Synkopa není až tak zřídkavá – alespoň jednou za život ji zažije 40 % lidí a 50 % hospitalizovaných pacientů je z nemocnice propuštěno, aniž by byla zjištěna příčina tohoto stavu (i když tito nemocní v průměru navštíví 3 specialisty a absolvují…
-
PARAMEDIC2 – adrenalin u srdeční zástavy
Adrenalin (epinefrin) se u srdečního selhání používá již od minulého století. V 60. letech ho doporučil Peter Safar, původně ve vysokých dávkách (10 mg i.v. nebo 0,5 mg intrakardiálně), a dlouhá desetiletí se tento hormon…
-
Farmakoterapie kardiogenního šoku – jak a čím?
Je známo, že podání beta-blokátorů, inhibitorů ACE nebo diuretik může u kardiogenního šoku situaci zhoršit. Co tedy použít? Inotropika? Vazopresory? A jak dlouho je podávat? A je možné je nějak vhodně kombinovat? V Evropě se tak děje až…
-
Revaskularizační strategie při kardiogenním šoku
Mortalita na kardiogenní šok je stále vysoká (cca 50 %) a co je neméně významné – až 80 % pacientů jím stižených vykazuje vícečetné koronární postižení. Nemocní ve velké míře umírají právě proto, že přítomná ischemie snižuje…
-
Akutní aortální syndromy
Patofyziologie akutních aortálních syndromů (AAS) je poměrně složitá, a byť jsou mnohé rizikové faktory známé, u některých z nich není doposud zcela objasněno, jak vznikají. Nejčastěji se z AAS dozajista hovoří o disekci aorty, avšak ani…