Nové poznatky o karcinomu prsu
Německá autorka sdělení na letošním virtuálním kongresu ESMO 2020 (bez bližší citace) zmiňuje ilustrativní údaj z odborného titulu Lancet (2020), uvádějící predikci negativního ovlivnění výsledků léčby v důsledku neuplatnění úprav terapie v současné krizové a pokrizové době – „v souvislosti s pandemií COVID-19 se v rozvinutých zemích očekává pokles přežití pacientů o 5–10 %, což může představovat stovky až tisíce nadbytečných úmrtí.“ A uvádí i výsledky průzkumu holandského týmu (Dinmohamed AG et al., Lancet Oncol 2020), který odhalil, že stanovených onkologických diagnóz (všech typů kromě rakoviny kůže) v důsledku uplatněných společenských omezení v jejich zemi ubylo oproti lednu 2020 v březnu téhož roku o 20 % a v dubnu dokonce až o téměř 30 %. To se samozřejmě může projevit i ve výsledcích onkologické léčby – zanedlouho, či za pár let.
Data čínských kolegů (Liang W et al., Lancet Oncol 2020) ukazují (i přes poměrně malou velikost hodnoceného vzorku a jeho poměrně vysokou heterogenitu) u onkologických pacientů (i osob v remisi) léčených s nemocí COVID-19 vyšší podíl použití ventilace i zaznamenaných úmrtí (o 20–40 %), jakož i výrazně těžší průběh virózy tímto novým typem koronaviru. Jak píší Curigliano G et al. (Breast 2020), onkologové by každopádně měli – ostatně i jako v jiných situacích – také v této době své akce dobře plánovat, realizovat, kontrolovat a korigovat. V rámci plánování by měli pozorně vnímat (a upřednostňovat) daná doporučení, při realizaci terapie provádět triáž pacientů a indikovat příslušnou léčbu, během kontroly prověřovat aplikované pracovní postupy i výsledky léčby a také je konzultovat s pacienty i kolegy (a svou činnost příslušným způsobem dále korigovat). Více informací o rozlišování priorit v léčbě onkologických pacientů je možné nalézt ve zdroji Hanna TP et al. (Nat Rev Clin Oncol 2020), přičemž pacientky s karcinomem prsu spadají do střední kategorie priorit.
V reakci na aktuální události bude třeba upravit systém vyšetřování pacientů i léčebné postupy. A také realizaci klinických studií. Půjde například o studijní návštěvy ve zdravotnických zařízeních, které je u určitých rizikových kohort nutno přeložit na jiný termín, nebo o vydání větších zásob hodnocených léčiv účastníkům a redukce počtu realizovaných návštěv. Případně v nevyhnutelných případech i o dočasné přerušení některých klinických hodnocení při výpadku zásobování experimentálními léky, realizaci analýz vzorků v místních laboratořích místo centrálního pracoviště, převádění studijních subjektů mezi jednotlivými řešitelskými centry dle potřeb, přechodné vyřazení určitých center s přerušením léčby daných účastníků. Může jít též o úpravu a nové podepsání informovaného souhlasu pacienty. Tato opatření by se však měla rozhodně provádět po důkladném zvážení a racionálně.
Co se týká léčby karcinomu prsu, odborná společnost ESMO připravila specifická doporučení pro období této pandemie (https://www.esmo.org/guidelines/cancer-patient-management-during-the-covid-19-pandemic), která rozdělují opatření do tří skupin dle priority dané stavem jednotlivých skupin pacientek. I přesto, že se situace neustále mění a také liší mezi regiony, nejvyšší prioritu v nich samozřejmě mají pacientky po intervencích a s nestabilním klinickým scénářem (a také pacientky, u nichž je diagnóza karcinomu stanovena během těhotenství) – tyto osoby by měly být každopádně nadále vyšetřovány a léčeny ve zdravotnických zařízeních i přes hrozící riziko nozokomiální infekce COVID-19. Doporučuje se také přijímat tyto nemocné na vyhrazených odděleních nebo jinak separovaných pracovištích.
Co se chirurgické léčby týká, vysokou prioritu mají pacientky, u nichž se vyskytnou komplikace po operaci nádoru nebo po rekonstrukčním výkonu, dále nemocné operované po dokončení podávání neoadjuvantní chemoterapie a kromě operovaných těhotných pacientek i ženy podstupující operační zákrok pro invazivní formu karcinomu prsu po multidisciplinární léčbě.
Při radiační léčbě karcinomu prsu je třeba priorizovat pacientky, které tento typ terapie již podstupují; vyšší prioritu dále mají paliativní zákroky u žen s komplikovaným inoperabilním onemocněním a také adjuvantní ozařování po chirurgickém ošetření pacientek s karcinomem prsu spadajících do vysokého rizika.
U chemoterapie není dobré ani z pandemických důvodů odkládat neoadjuvantní či adjuvantní léčbu v kombinaci s cílenou terapií u žen s HER-2 pozitivním karcinomem prsu. Úpravu terapie je možno zvážit u pacientek ve středním riziku a je možné ji určitou dobu překlenout samotnou hormonální léčbou.
Specifická doporučení ESMO pro období koronavirové pandemie zmiňují i možnost využívání prostředků telemedicíny v managementu možných toxických projevů léčby, které pacientky v této době ohlásí. A také to, že u pacientek s ER pozitivním/HER2 negativním onemocněním karcinomem prsu (v klinickém stadiu I či II) je možné chirurgický zákrok odložit o 6–12 měsíců podáváním neoadjuvantní hormonální terapie.
Tvrdých dat a důkazů o souvislostech mezi maligními onemocněními, komorbiditou COVID-19 a výsledky léčby je pomálu. Každopádně ani v oblasti klinických studií ani schválené léčby ve zdravotnických zařízeních není záhodno kvůli koronaviru přehnanou reakcí na současnou mimořádnou situaci vylít s vaničkou i pacienty, kteří léčbu bezpodmínečně vyžadují. Navíc je třeba ve zdravotnictví i racionálně (a nyní možná ještě racionálněji) využívat dostupné zdroje.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na virtuálním kongresu ESMO 2020 přednesla:
Prof. Dr. med. Sibylle Loiblová, PhD.
Centrum für Hämatologie und Onkologie Bethanien, Frankfurt am Main, Německo
Inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i) v kombinaci s hormonální terapií jsou mezinárodně uznávané jako standardní léčba pokročilých HR+/HER2– tumorů prsu (mBC). Studie ukazují, že všechny tři dostupné inhibitory CDK4/6 – palbociklib…
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr…
Inhibitory CDK4/6 (CDK4/6i) palbociklib (PAL), abemaciklib (ABE) i ribociklib (RIB) vykazují v léčbě HER2−/HR+ nádorů prsu dle studií stran délky doby do progrese (PFS) podobnou efektivitu, na molekulární úrovni se však od sebe liší a mají odlišné…
Když se řekne chemoterapie, první, co si většina pacientek představí, je ztráta vlasů. Přestože nejde o nežádoucí účinek, který by přímo ohrožoval na životě, nemocné ho považují za zásadní. Je vidět. Je stigmatem. Je každodenní připomínkou nemoci. Až polovina pacientek uvádí,…
Přestože nežádoucí účinky endokrinní terapie (ET) karcinomů prsu nebývají natolik závažné jako například u chemoterapie, pro mnoho pacientek mohou být projevy její toxicity obtížně snesitelné. Vaginální suchost, návaly horka, potíže urologického…