Nové poznatky o karcinomu prsu
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr retrospektivních i prospektivních dat pacientů s pokročilým karcinomem prsu (mBC) léčených cílenou terapií, což by mělo pomoci k mapování reálné praxe onkologické terapie těchto nemocných v České republice. Činnost registru byla zahájena v prosinci 2021 a přednesená analýza vychází z údajů exportovaných z registru k 9. 10. 2023.
M. Palácová v úvodu svého sdělení zmínila snahu realizačního týmu zapojit do sběru dat co nejvíce komplexních onkologických center (KOC), což se podle jejích slov zatím ne zcela daří. Nejvíce dat (51,8 %) do registru dodává Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (30,3 %). Dále spolupracují KOC Fakultní nemocnice v Brně, Zlíně, Olomouci, Jihlavě a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Nově se přidala Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, plánováno je jednání s Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a s Nemocnicí v Novém Jičíně. Analýza tedy vycházela z dat redukovaného počtu KOC. Aktuálně registr čítá 651 nemocných se všemi fenotypy mBC, z nichž 519 bylo léčeno inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i), z toho 419 v první linii. Ve 408 případech šlo o hormonálně pozitivní (HR+), HER2– mBC. Právě na tyto nemocné se M. Palácová ve své analýze soustředila.
Ve stručné charakteristice souboru M. Palácová uvedla, že u 123 žen došlo ke vzniku mBC de novo, u 285 šlo o relabovaný mBC, medián věku přibližně 64 let. Z histologického hlediska převažovaly duktální invazivní nádory, výkonnostní stav nemocných byl převážně dobrý. Efektivita kombinační léčby byla hodnocena pouze u pacientek s kostními metastázami a s viscerálním postižením. Analýza zahrnovala i údaje o nutnosti redukovat dávku CDK4/6i. K redukci došlo z celkového počtu 408 pacientek v 59 případech, v některých opakovaně. Důvodem ukončení léčby CDK4/6i u 199 nemocných byla nejčastěji progrese onemocnění (82,9 %) a s velkým odstupem toxicita léčby (7,5 %). Co se týká efektivity první linie terapie CDK4/6i u mBC, celkové remise (CR) bylo dosaženo ve 4,2 % případů, parciální remise (PD) ve 27,9 % a stabilizace onemocnění trvající alespoň 6 týdnů (SD) u 34,8 % pacientek, což je v souhrnu necelých 70 %. Progrese (PD) byla zaznamenána u 8,3 % pacientek. CDK4/6i v kombinaci s hormonální léčbou byl podáván celkem 404 nemocným, 293 z nich užívalo aromatázový inhibitor (AI) a 111 fulvestrant (FUL). Celkové remise bylo dosaženo v 5,1 % u kombinace s AI vs. 1,8 % s FUL, parciální remise u 29,4 % s AI vs. 24,3 % s FUL. Stabilizace nemoci byla u obou kombinačních režimů srovnatelná (34,5 % s AI vs. 34,2 % s FUL), progrese u 6,5 % s AI vs. 13,5 % s FUL. Celkové přežití zatím nelze hodnotit, ale již můžeme posoudit dobu přežití bez progrese (PFS). U pacientek s kombinací CDK4/6i + AI, u nichž se předpokládá, že jsou více hormonálně senzitivní, byl medián PFS 25,3 měsíce, což jsou data srovnatelná s klinickými studiemi abemaciklibu, palbociklibu i ribociklibu. Medián PFS u kombinace CDK4/6i + FUL byl 11,6 měsíce, což lze zdůvodnit tím, že jde o nemocné více předléčené a částečně i hormonálně rezistentní, takže lze předpokládat i menší efektivitu léčby. V registru BRESCA zjištěná PFS u této kombinované léčby klinickým studiím neodpovídá, ale podle M. Palácové není správné tyto údaje srovnávat, protože skupiny pacientek zařazované do jednotlivých studií nebyly stejné.
Data z registru BRESCA přinesla odpověď také na to, jak byly pacientky léčeny po selhání prvoliniové léčby CDK4/6i, což je problém nabízející více řešení. Největší procento pacientek bylo ve 2. linii léčeno hormonální léčbou v monoterapii, další často využívaná léčebná modalita byla samotná chemoterapie, ale možných léčebných schémat ukázal registr mnohem více. Dalším údajem, který dokážeme z registru BRESCA vyčíst, je, jak může kombinace CDK4/6i + AI nebo FUL oddálit podávání chemoterapie, jež má ve většině případů větší výskyt nežádoucích účinků. U pacientek užívajících kombinaci CDK4/6i + AI (61 nemocných) byl medián do zahájení paliativní chemoterapie 19 měsíců, ve skupině CDK4/6i + FUL (29 nemocných) byl 7,7 měsíce, celkově 12,3 měsíce. „Nicméně si myslím, že každý ten měsíc, kdy lze oddálit zahájení paliativní chemoterapie, pacientka uvítá,“ konstatovala závěrem M. Palácová s tím, že v nadcházejícím roce 2024 má registr BRESCA před sebou další cíle, jak využít uložená data. Kromě léčby po progresi na CDK4/6i to je například efektivita CDK4/6i u pacientů s mutací genů BRCA 1/2.
(red)
Když se řekne chemoterapie, první, co si většina pacientek představí, je ztráta vlasů. Přestože nejde o nežádoucí účinek, který by přímo ohrožoval na životě, nemocné ho považují za zásadní. Je vidět. Je stigmatem. Je každodenní připomínkou nemoci. Až polovina pacientek uvádí,…
Přestože nežádoucí účinky endokrinní terapie (ET) karcinomů prsu nebývají natolik závažné jako například u chemoterapie, pro mnoho pacientek mohou být projevy její toxicity obtížně snesitelné. Vaginální suchost, návaly horka, potíže urologického…
Vysoká heterogenita hormonálně dependentních (HR+) nádorů prsu přímo volá po nutnosti individualizace léčby. Tu umožňují multigenové testy (MGA), díky nimž lze snáze rozhodnout o nutnosti eskalace, či naopak možnosti deeskalace léčby. To je velmi…
Rozsáhlá prospektivní studie TAILORx hodnotila přínos 21genového testu Oncotype DX v léčbě rakoviny prsu a přinesla pozitivní výsledky. Po 12letém follow-up přichází update jejích výsledků, který zjistil, že nemocné, jež na základě multigenového vyšetření…
Palbociklib (PAL) je jedním z inhibitorů CDK4/6 (CDK4/6i), které v klinických studiích prokázaly významný pozitivní vliv na délku doby do progrese (PFS) u pacientek s HR+/HER2– karcinomy prsu (BC). Léčivo vykazuje dle studií vysokou bezpečnost a pomáhá v kombinaci…