Nové poznatky o karcinomu prsu
V dubnu 2022 byla publikována nová doporučení Americké asociace klinické onkologie (ASCO), týkající se biomarkerů a jejich použití u časného karcinomu prsu. Vznikla na základě analýzy klinických studií se záměrem selekce biomarkerů, které by bylo možné spolehlivě použít pro volbu adjuvantní hormonální terapie a chemoterapie (včetně přežívání nemocných, času bez známek nemoci, respektive relapsu onemocnění). Jak je tomu v případě HR+/HER2– časného karcinomu prsu? Odpovídají letošní doporučení na tuto palčivou otázku i u tohoto typu nádoru? I u postmenopauzálních pacientek?
Počty odhalovaných případů maligních onemocnění ve světě aktuálně neklesají a nezdá se, že by zde měl být zaznamenán sestupný trend ani v budoucnosti – pro rok 2030 existuje odhad nově diagnostikovaných nádorů v úrovni 22 milionů diagnóz ročně (Jemal A et al., The Cancer Atlas: American Cancer Society 2014), přičemž karcinom prsu je s 1,7 miliony nově zjištěnými nemocnými aktuálně druhým nejčastějším onkologickým onemocněním a mezi příčinami úmrtí figuruje na pátém místě (Ferlay J et al., Int J Cancer 2015).
Systémová léčba má u karcinomu prsu neoddiskutovatelný pozitivní efekt na snižování rizika rekurence onemocnění (Anampa J et al., BMC Med 2015), avšak také negativní vliv na kvalitu života přeživších pacientek (Chopra I, Kamal KM, Health Qual Life Outcomes 2012). U časné formy karcinomu prsu bývá kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) negativně postižena i během chemoterapeutické léčby (Binotto M et al., Ecancermedicalscience 2020). A přestože je stanovení HRQoL pro optimalizaci péče vhodnou metodou, její implementace do klinické praxe stále zůstává výzvou. Nežádoucí účinky terapie se u těchto pacientek stále ještě podceňují a uplatňované parametry HRQoL by se u nich pravděpodobně měly znovu zvážit.
Neustále se také opakovaně zvažují a zkoumají benefity podávání samotné chemoterapie u těchto nemocných a také využitelnost a relevance výsledků dostupných genomických testů v této souvislosti. A upravují se odborná doporučení. Například aktualizované guidelines ASCO vycházely z rešerší závěrů relevantních randomizovaných a prospektivních i retrospektivních klinických hodnocení, publikovaných mezi lednem 2016 a říjnem 2021 za účelem prezentace evidence-based konsenzuálních doporučení. Jedním z obzvláště důležitých problémů bylo právě zpřesnění biomarkerů, které by se měly využívat při rozhodování o adjuvantní hormonální léčbě a chemoterapii, a to i u postmenopauzálních pacientek s pozitivními uzlinami (Andre F et al., J Clin Oncol 2022). Ostatně například studie TAILORx, která zahrnula 10 273 žen (s karcinomem prsu s pozitivitou hormonálních receptorů a HER2 a uzlinovou negativitou), prokázala non-inferioritu endokrinní monoterapie, co se týká přežití bez invazivního onemocnění, oproti chemo-endokrinní terapii (Sparano JA et al., N Engl J Med 2018). Většina žen s časným karcinomem prsu tak z chemoterapeutické léčby profit nemá.
Práce z roku 2020 (Nardin S et al., Front Oncol 2020; doi.org/10.3389/fonc.2020.00864), která se zabývala karcinomem prsu z pohledu přežití, kvality života a pozdní toxicity u italských žen, zmiňuje, že díky rozšíření léčebných možností lze metastatický karcinom prsu u většiny pacientek považovat za chronické onemocnění se zvyšujícím se podílem dlouhodobě přežívajících. O to více bychom se měli zamyslet nad toxicitou případné adjuvantní chemoterapie, a to i pozdní. To se týká například kardiotoxicity, rozvoje osteoporózy nebo onemocnění parodontu. Samostatnou kapitolou je pak gonadotoxicita u premenopauzálních žen. Téměř všechny postižené ženy procházejí vlivem nemoci a léčby fyzickými i psychosomatickými změnami, časté jsou deprese, úzkost, strach a neodbytné myšlenky. Podstatnou roli hraje nízké sebevědomí a negativní vnímání vlastního těla spojené s vypadáváním vlasů, bledostí a změnami hmotnosti, což často dopadá i na spokojenost se sexuálním životem. Právě sexuální zdraví ženy pak může způsobovat kritický problém i v oblasti partnerských vztahů.
Na základě aktualizované verze zmiňovaných amerických guidelines je možné multigenový test Oncotype DX považovat za jeden ze standardních prostředků vhodných ke stratifikaci léčby žen s rizikem relapsu karcinomu prsu. V současné době představuje Oncotype DX jediný doporučený test k predikci přínosu chemoterapie u premenopauzálních žen bez postižení uzlin, který by měl být akceptován v klinické praxi i v České republice.
Doporučení vyjmenovávají i několik biomarkerů pro zhodnocení benefitu chemoterapie u postmenopauzálních pacientek s HR+ časným karcinomem prsu a postižením 1–3 uzlin (nebo bez uzlinového postižení) – s nejvyšší úrovní evidence a zároveň silou doporučení opět u multigenového testu Oncotype DX.
(red)
Inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i) v kombinaci s hormonální terapií jsou mezinárodně uznávané jako standardní léčba pokročilých HR+/HER2– tumorů prsu (mBC). Studie ukazují, že všechny tři dostupné inhibitory CDK4/6 – palbociklib…
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr…
Inhibitory CDK4/6 (CDK4/6i) palbociklib (PAL), abemaciklib (ABE) i ribociklib (RIB) vykazují v léčbě HER2−/HR+ nádorů prsu dle studií stran délky doby do progrese (PFS) podobnou efektivitu, na molekulární úrovni se však od sebe liší a mají odlišné…
Když se řekne chemoterapie, první, co si většina pacientek představí, je ztráta vlasů. Přestože nejde o nežádoucí účinek, který by přímo ohrožoval na životě, nemocné ho považují za zásadní. Je vidět. Je stigmatem. Je každodenní připomínkou nemoci. Až polovina pacientek uvádí,…
Přestože nežádoucí účinky endokrinní terapie (ET) karcinomů prsu nebývají natolik závažné jako například u chemoterapie, pro mnoho pacientek mohou být projevy její toxicity obtížně snesitelné. Vaginální suchost, návaly horka, potíže urologického…