Nové poznatky o karcinomu prsu
Na 46. brněnských onkologických dnech 2022 se jedna z přednášejících věnovala souborům dat z reálné praxe a poznatkům z registrů. V randomizovaných klinických hodnoceních se sice srovnávají konzistentní soubory subjektů, které splňují inkluzní kritéria, nicméně ne všichni pacienti mohou být do studií tohoto typu zařazeni. Jsou údaje o léčbě v reálné praxi přesnější? Nebo alespoň podstatně zpřesňují obraz o účinnosti a bezpečnosti terapie? A jak je to u léčby karcinomu prsu?
Na rozdíl od kontrolovaného prostředí daného přísnými kritérii (Kennedy-Martin T et al., Trials 2015), v rámci nějž se získávají poznatky o léčbě a lécích při randomizovaných klinických studiích, údaje získávané z běžné klinické praxe (RWD – real world data) samozřejmě více odrážejí terapeutické postupy využívané v každodenní lékařské praxi, ovšem vzhledem k tomu se tyto typy údajů nedoporučuje přímo vzájemně porovnávat.
MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu v Brně, se ve svém sdělení soustředila právě na zdroje RWD o léčbě karcinomu prsu. Nemohla samozřejmě opominout severoamerickou databázi Flatiron a informace o celkovém přežití (OS) nemocných dle zvolené léčby první linie (získávané ze zdravotní dokumentace pojištěnců, n = 8 000), které ukazují, že medián OS byl nejkratší u pacientů, jimž byla v první linii podávána chemoterapie, a nejdelší u osob léčených v první linii inhibitory CDK4/6 a hormonální terapií, a to i po statistické úpravě výsledků analýzy. Důvodem je určitě i rychlá titrace ke kumulativní dávce cytostatika (Downer MK et al., SABCS 2019). „A podobný výsledek autoři zaznamenali i co se týká doby do následné léčby – také zde prokázaly nejlepší výsledek inhibitory CDK4/6 v kombinaci s hormonální terapií, jistě i díky jejich dobré snášenlivosti a nízké kumulativní toxicitě,“ dodává K. Petráková.
A přednášející před odborným auditoriem v Brně zmiňuje i další zdroje RWD o léčbě tumoru prsu, zahrnující údaje z observačních i prospektivních neintervenčních studií. Celkem 30 pracovišť z Německé spolkové republiky a 37 z Itálie hlásí údaje z reálné praxe do registru MARIA (n = 144), ve Francii existují údaje o 807 pacientkách ze 101 center v registru PALOMAGE (Mycock K et al., Curr Oncol 2021) a do registru IRIS se dodávají data o léčbě (první linie) palbociklibem v kombinované terapii v reálné praxi ve 12 zemích Evropy a Severní i Jižní Ameriky (n = 2 784). Za „velkou louží“ mají k dispozici i data ze zhruba tříletého následného sledování ze 100 amerických a kanadských pracovišť (n = 1 208) a ve Spojených státech amerických samotných se také pomocí mobilní aplikace hlásí údaje o léčbě pacientů s pokročilým a metastatických karcinomem prsu z 25 center do registru MADELINE. Databáze P-REALITY pak v USA obsahuje údaje z retrospektivních analýz elektronických zdravotních záznamů z komunitní praxe a akademického prostředí více než 2 milionů onkologických pacientů, z toho 1 430 osob s tumorem prsu (DeMichele A et al., Breast Cancer Res 2021). „K dispozici jsou údaje o zhruba 8 000 osobách léčených palbociklibem,“ podotýká K. Petráková a pozastavuje se ještě u analýzy dat z americké databáze Flatiron, co se týká odpovědi na léčbu v reálné praxi (první linie) kombinací právě palbociklibem a letrozolem (PAL + LET; n = 754) versus letrozolem v monoterapii (n = 629) u pacientek starších než 18 let s dokumentovaným hormonálně dependentním HER2– karcinomem prsu, kterou publikovali Brufsky A et al. (ESMO 2020, Abstract 176P). „Podle mne je léčebná odpověď důležitý parametr účinnosti léku, protože dochází k redukci masy nádorů, tlumení symptomů nemoci a na grafu s výsledky můžete vidět, že léčebná odpověď je u kombinace palbociklibu s letrozolem oproti letrozolu samotnému prakticky dvojnásobná, a to i po párování dat pacientek i po jejich demografické úpravě,“ obrací pozornost účastníků kongresu K. Petráková k barevným sloupcům s hodnotami částečné odpovědi na léčbu v neadjustované kohortě (50,2 % pro PAL + LET a 30,4 % pro LET) i úplné odpovědi (9,7 % pro PAL + LET a 9,8 %) a k podobným údajům u adjustovaných dat. „Myslím, kolegové, že podobné výsledky známe i z naší vlastní klinické praxe,“ poznamenává onkoložka. A připomíná ještě, že příznivější výsledky byly u kombinace PAL + LET oproti monoterapii LET zaznamenány i co se týká přežití bez progrese onemocnění (PFS).
K. Petráková zmiňuje i data z reálné praxe, prezentovaná autory na kongresu ESMO v roce 2021 (Rugo HS et al., Poster 236), která u pacientek nad 65 let jednoznačně ukazují vyšší benefit kombinace PAL + LET (medián PFS 23,3 měsíce) oproti monoterapii LET (medián PFS 15 měsíců). „Zajímavé poznatky o léčbě se dají vyčíst i z mnou již zmíněného RWD registru IRIS o palbociklibové léčbě v USA, Kanadě, Argentině a 9 evropských zemích, například o redukci dávky po toxicitě, která je ve všech těchto regionech podobná, zhruba patnáctiprocentní,“ říká dále K. Petráková a zmiňuje i přístup k léčbě: „Ve Spojených státech ale poměrně brzy – vlastně již u první dávky – redukují podávání palbociklibu, překvapivě v osmi procentech, až na nejnižší dávku 75 mg za den; v Evropě dávky tolik neredukujeme“ a odkazuje na zdroj dat: Taylor-Stokes G et al., Breast 2019.
A s nadějí v hlase na konci svého vystoupení přednášející říká přítomným: „Snad bude brzy možné získávat podobně podrobná data o palbociklibové léčbě z českého registru BRESCA.“
(red)
Inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i) v kombinaci s hormonální terapií jsou mezinárodně uznávané jako standardní léčba pokročilých HR+/HER2– tumorů prsu (mBC). Studie ukazují, že všechny tři dostupné inhibitory CDK4/6 – palbociklib…
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr…
Inhibitory CDK4/6 (CDK4/6i) palbociklib (PAL), abemaciklib (ABE) i ribociklib (RIB) vykazují v léčbě HER2−/HR+ nádorů prsu dle studií stran délky doby do progrese (PFS) podobnou efektivitu, na molekulární úrovni se však od sebe liší a mají odlišné…
Když se řekne chemoterapie, první, co si většina pacientek představí, je ztráta vlasů. Přestože nejde o nežádoucí účinek, který by přímo ohrožoval na životě, nemocné ho považují za zásadní. Je vidět. Je stigmatem. Je každodenní připomínkou nemoci. Až polovina pacientek uvádí,…
Přestože nežádoucí účinky endokrinní terapie (ET) karcinomů prsu nebývají natolik závažné jako například u chemoterapie, pro mnoho pacientek mohou být projevy její toxicity obtížně snesitelné. Vaginální suchost, návaly horka, potíže urologického…