Nové poznatky o karcinomu prsu
V registračních studiích jednotlivých vakcín byla populace s onkologickou diagnózou zastoupena velmi omezeně, navzdory tomu, že u této zranitelné skupiny je mortalita na COVID-19 vyšší než v obecné populaci. Dosud tedy nebylo jasné, jak budou tito specificky nemocní na očkování odpovídat. Během letošního virtuálního kongres u ESMO 2021 bylo prezentováno hned několik studií, které konzistentně potvrdily účinnost a příznivý bezpečnostní profil vakcín proti COVID-19 u pacientů s nádorem. Nepřímé důkazy také ukázaly, že třetí dávka, tzv. booster, by u nich mohla dále ochranný účinek vakcinace zvýšit.
Ukazuje se, že pro vytvoření dostatečného množství protilátek proti viru SARS-CoV-2 u pacientů s nádorem je důležité podstoupit kompletní dvoudávkové očkovací schéma. Pouze přibližně jeden ze tří nemocných léčených chemoterapií samotnou nebo v kombinaci s imunoterapií vyvinul po první dávce dostatečnou imunitní odpověď. U osob bez nádoru to byl dvojnásobek (Oosting S et al., ESMO Congress 2021, abstract LBA8).
Podobné zjištění vzešlo i z další prezentované studie s mRNA vakcínou, tentokrát od společnosti Pfizer/BioNTech, u 232 pacientů s onkologickým onemocněním a 261 kontrol, kterou provedli v Izraeli. Zatímco méně než třetina subjektů s rakovinou (29 %) vytvořila protilátky po aplikaci první dávky, v porovnání s 84 % v kontrolní skupině, vzrostl tento podíl na 86 % po druhé dávce očkování. Účinnost této vakcíny u onkologické populace dokazuje i to, že v průběhu studie byly hlášeny pouze dva případy COVID-19, přičemž k oběma došlo u nemocných, kteří dosud nedostali druhou dávku očkování. Nižší imunogenicita byla pozorována u nemocných léčených chemoterapií (poměr šancí 0,41; 95% CI, 0,17–0,98) (Aharon IB et al., ESMO Congress 2021, abstract 1559O).
Data ze studie CAPTURE (Shepherd STC et al., ESMO Congress 2021, abstract 1557O) ukazují, že ti pacienti s rakovinou z celkového počtu 585, kteří dostali obě dávky vakcíny od společností Pfizer/BioNTech nebo AstraZeneca ve Velké Británii a kteří před očkováním prodělali onemocnění COVID-19 (31 %), vytvořili vyšší hladiny neutralizujících protilátek, včetně těch proti variantě delta. Podobné závěry přinesl i další výzkum (Obermannová R et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1563M0), ve kterém byla pozorována významně silnější protilátková odpověď na vakcinaci dokonce již po první dávce očkování u nemocných s nádorem, kteří se z COVID-19 zotavili.
Jiná, nedávno publikovaná studie (Bar-On YM et al., N Engl J Med 2021) zase ukázala, že posilovací dávka u osob starších 60 let aplikovaná pět měsíců od ukončeného očkování snížila incidenci a těžký průběh COVID-19.
Jak uzavírají sami odborníci, data hovoří jasně – pro optimální ochranu proti těžkému průběhu COVID-19 u onkologicky nemocných je klíčové dosažení kompletního očkování, včetně možné třetí, posilovací dávky.
Předběžné výsledky probíhající prospektivní longitudinální studie CAPTURE, ve které se sleduje funkční imunitní odpověď na samotnou infekci COVID-19 a vakcinaci u osob s nádorovým onemocněním, ukázaly, že tvorba a účinnost neutralizujících protilátek je závislá na typu malignity a variantě viru. V kohortě 118 pacientů s potvrzenou infekcí, definovanou jako pozitivní RT-PCR test a/nebo přítomnost S1 reaktivních protilátek, byla pozorována dlouhodobá protilátková odpověď, která ale byla snížena u hematoonkologických pacientů a také u různých variant viru. Protilátková odpověď nebyla ovlivněna komorbiditami, věkem, pohlavím nebo závažností průběhu COVID-19. Na humorální (vznik neutralizujících protilátek) nebo buněčnou (aktivace CD4+ a CD8+ T-buněk) imunitu vůči infekci COVID-19 neměla obecně onkologická léčba velký vliv, ukázalo se ale, že humorální odpověď byla snížena anti-CD20 terapií a buněčná odpověď zase inhibitory kontrolních bodů.
V kohortě 585 očkovaných pacientů, kteří dostali vakcínu od AstraZeneca (74 %), Pfizer/BioNTech (26 %) nebo jinou (< 0,5 %), byla sérokonverze (detekce anti-S IgG protilátek) po druhé aplikované dávce pozorována u 78 % pacientů. Byla ale snížena účinnost proti novým variantám viru. Neutralizační efekt, zejména proti novým variantám viru, byl významně snížen u pacientů s hematologickými malignitami, z nichž dvě třetiny nevytvořily žádnou hladinu protektivních protilátek (Shepherd STC et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1557O).
Opožděná nebo nedostatečná protilátková odpověď byla popsána také ve studii s 81 pacienty podstupujícími léčbu pokročilých nádorů v genitourinárním traktu. Negativní protilátková odpověď byla pozorována u 6 z 81 nemocných (7,4 %), dostávajících inhibitory imunitních kontrolních bodů, a u 12 z 81 pacientů (14,8 %), léčených jinou terapií, po mediánech 13,5 dne, respektive 18 dnů od první dávky. Čtyři pacienti měli negativní titry protilátek i dva měsíce po kompletní vakcinaci (Salgia SK et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1564MO).
V post hoc analýze randomizované kontrolované studie fáze III s vakcínou od společností Pfizer/BioNTech u podskupiny 3 813 pacientů s anamnézou nebo aktivní malignitou či nemaligní neoplázií byla prokázána účinnost přes 90 % (Thomas SJ et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1558O). Jde o srovnatelný výsledek s obecnou populací této studie čítající více než 43 000 osob starších ≥ 12 let. Nežádoucí účinky očkování u onkologických pacientů byly obdobné jako u obecné populace a vyskytovaly se ve stejné frekvenci. Nejčastěji byla pozorována bolest v místě vpichu, únava, horečka, zimnice, bolest hlavy a svalů, přičemž v drtivé většině šlo o projevy mírné. Nebylo hlášeno žádné úmrtí související s vakcinací.
Redakčně zpracováno ze sdělení, která byla prezentována v rámci ESMO Congress 2021:
Oosting S, abstract LBA8: Vaccination against SARS-CoV-2 in patients receiving chemotherapy, immunotherapy, or chemo-immunotherapy for solid tumours. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.
Waldhorn I, abstract 1559O: Efficacy and toxicity of BNT162b2 vaccine in cancer patients. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.
Shepherd S, abstract 1557O: Adaptive immunity to SARS-CoV-2 infection and vaccination in cancer patients: The CAPTURE Study. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.
Obermannová R, abstract 1563MO: CoVigi phase IV multicentric trial evaluating COVID-19 vaccination adverse events and immune response dynamics in cancer patients: First results on antibody and cellular immunity. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.
Thomas SJ, abstract 1558O: COVID-19 vaccine in participants (ptcpts) with cancer: Subgroup analysis of efficacy/safety from a global phase III randomised trial of the BNT162b2 (tozinameran) mRNA vaccine. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.
Inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i) v kombinaci s hormonální terapií jsou mezinárodně uznávané jako standardní léčba pokročilých HR+/HER2– tumorů prsu (mBC). Studie ukazují, že všechny tři dostupné inhibitory CDK4/6 – palbociklib…
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr…
Inhibitory CDK4/6 (CDK4/6i) palbociklib (PAL), abemaciklib (ABE) i ribociklib (RIB) vykazují v léčbě HER2−/HR+ nádorů prsu dle studií stran délky doby do progrese (PFS) podobnou efektivitu, na molekulární úrovni se však od sebe liší a mají odlišné…
Když se řekne chemoterapie, první, co si většina pacientek představí, je ztráta vlasů. Přestože nejde o nežádoucí účinek, který by přímo ohrožoval na životě, nemocné ho považují za zásadní. Je vidět. Je stigmatem. Je každodenní připomínkou nemoci. Až polovina pacientek uvádí,…
Přestože nežádoucí účinky endokrinní terapie (ET) karcinomů prsu nebývají natolik závažné jako například u chemoterapie, pro mnoho pacientek mohou být projevy její toxicity obtížně snesitelné. Vaginální suchost, návaly horka, potíže urologického…