Glifloziny zjednodušují léčbu HFrEF, a to bez ohledu na fenotyp pacienta

Podle recentních guidelines European Society of Cardiology (ESC) z roku 2021 je farmakoterapie pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF) založena na čtyřech základních pilířích, kterými jsou inhibitory ACE/ARNI, beta-blokátory, antagonisté mineralokortikoidních receptorů (MRA) a inhibitory SGLT2 (glifloziny). Až donedávna však byly glifloziny hrazeny pouze v rámci antidiabetické terapie.

Po schválení „kardiologické“ úhrady dapagliflozinu se od 1. března 2022 stává léčba inhibitory SGLT2 dostupnou v běžné klinické praxi nejen pro špatně kompenzované diabetiky, ale také pro velkou skupinu kardiaků se srdečním selháním.

Prof. MUDr. Jana Václavíka, Ph.D., FESC, z Interní a kardiologické kliniky LF OU a FN Ostrava jsme se proto zeptali, jak vnímá z pohledu klinické praxe schválení „kardiologické“ úhrady dapagliflozinu v léčbě pacientů se srdečním selháním bez ohledu na přítomnost diabetu? V jakých dávkách a pro které kardiaky jsou glifloziny obecně vhodné?

Podívejte se na krátký komentář, ve kterém J. Václavík popisuje hlavní výhody podání gliflozinů v léčbě pacientů se srdečním selháním v porovnání s ostatními základními lékovými třídami.