Prof. Prázný radí, jak nastavit spolupráci diabetologů a kardiologů

Srdeční selhání (HF) postihuje stále více nemocných a jeho mortalita překonává úmrtnost celé řady nádorových onemocnění. Vzhledem ke společným rizikovým faktorům se HF frekventně překrývá s diabetem, který rovněž způsobuje významně vyšší kardiovaskulární riziko. S příchodem gliflozinů (inhibitorů SGLT2) na klinický trh se paradigma péče o rizikové diabetiky zásadně proměnilo. Léková skupina, která byla původně vyvinuta jako antidiabetika, má totiž velký přesah i mimo diabetologii. Podle velkých bezpečnostních studií glifloziny nejen účinně a bezpečně snižují glykemii a glykovaný hemoglobin, ale také snižují riziko hospitalizace pro srdeční selhání a dokonce mortalitu. Tyto pozitivní účinky se týkají nejen pacientů s diabetem, ale i jedinců bez diabetu. Z toho důvodu se inhibitory SGLT2 jeví jako velmi nadějné léky i pro nemocné s HF bez poruchy glukózového metabolismu. V kardiologické indikaci však zatím glifloziny nezískaly úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a proto se při péči o nemocné s HF ukazuje jako klíčová úzká spolupráce diabetologa a kardiologa.

Prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP, radí, na co si mají dávat lékaři pozor při podávání gliflozinů, jak upravit další antidiabetickou medikaci a jaké mohou popřípadě hrozit nežádoucí účinky. A jak by podle něj mohla vypadat spolupráce diabetologů a kardiologů při péči o nemocné se srdečním selháním? Podívejte se na celý videokomentář.