Novinky pro dermatology
Místo pro klasickou systémovou léčbu psoriázy zde stále jistě je. Je však nutné se na rozhodování, jakou léčbu podat, dívat skrze několik hledisek. Těmi jsou zejména doporučené postupy a také účinnost a bezpečnost konkrétní terapie u konkrétního pacienta.
Nejprve je nutné říci, že doporučené postupy jsou jakousi mapou nebo průvodcem. Nemají právní rámec. Ten je vymezen teprve Souhrnem údajů o léčivém přípravku (SPC). Pojďme se nyní podívat na doporučené postupy v rámci Evropy.
Biologická léčba je obecně indikována u středně těžké až těžké formy psoriázy, popřípadě u lehčího stupně onemocnění tam, kde nastávají kontraindikace u terapie systémové. A právě kritéria určení stupně postižení onemocnění se zdají být při volbě adekvátní léčby klíčová.
Neméně důležitá kritéria v rámci volby medikace jsou účinnost a bezpečnost. Pohled na účinnost prostřednictvím iterace Cochrane metaanalýzy ukazuje, že u většiny konvenčních látek lze očekávat dosažení 90% odpovědi na začátku 16. nebo 12. týdne přibližně u 20 % pacientů. To se týká fumarátu, metotrexátu a cyklosporinu, které mají ve srovnání s etanerceptem, adalimabumem a některými dalšími biologickými přípravky nižší účinnost.
Co se týče relativního rizika (RR – relative risk) dosažení hodnoty PASI 90, vidíme u fumarátu a cyklosporinu při schváleném dávkování hodnotu RR přibližně 5,6, což je 2,5–7× méně než u standardních biologik. Z toho tedy vyplývá, že i kdyby byla cena biologického preparátu třikrát vyšší, z hlediska účinnosti by to dávalo smysl. Ale co rychlost, s jakou dosáhneme odpovědi PASI 90? Ve 12. týdnu po zahájení léčby biologiky vidíme u 40–70 % pacientů (v závislosti na zvolené třídě IL-17 nebo IL-23 a TNFi) dosažení hodnoty PASI 75–90 (Warren RB et al., Dermatol Ther /Heidelb/ 2020).
Další, na co je užitečné se při srovnávání zaměřit, je opětovný propad. Za jako dlouho po vysazení léčby se vrátí nejméně 50 % obtíží? V případě metotrexátu, cyklosporinu a apremilastu to není déle než 3–4 týdny. Oproti tomu biologika nabízejí podstatně delší dobu bez obtíží: risankizumab cca 50 týdnů, tildrakizumab, guselkumab, bimekizumab cca 30 týdnů (Masson Regnault M et al., Am J Clin Dermatol 2022).
Posledním zajímavým hlediskem je setrvání na léku (DS – drug survival). Tato španělská analýza je sice starší, nicméně přináší důležitý obrázek k tématu. DS zde hovoří jednoznačně pro biologika (ustekinumab, adalimumab): 50 % pacientů setrvalo po 20 měsících na konvenční léčbě, zatímco 80 % pacientů zůstalo při léčbě biologické (Puig L et al., J Dermatolog Treat 2020). A novější biologika přinášejí ve srovnání s těmi staršími ještě lepší výsledky. Setrvání na sekukinumabu bylo 80 měsíců, na ixekizumabu 70 měsíců a na brodalumabu 60 měsíců (Torres T et al., Am J Clin Dermatol 2022). Medián délky setrvání na metotrexátu byl oproti tomu 15 měsíců (Ozkok Agbulut T et al., Int J Dermatol 2021). Víme však, že subkutánní podání metotrexátu je z hlediska rychlosti dosažení PASI 90 a lepších výsledků podle ukazatele DLQI účinnější než perorální forma.
Jak je to tedy s požadavky na bezpečnost a sledování perorálních systemických přípravků?
Redakčně zpracováno ze sdělení „Is there still a place for classical systemic treatment?“, které na 31. kongresu EADV 2022 v Miláně přednesl Lluís Puig, MD, PhD, spolupředsedající pracovní skupiny EADV pro psoriázu, koordinátor vědeckého výboru Skin Inflammation and Psoriasis International Network.
(red)
Opravdu potřebujeme využívat široké lokální excize u melanomu? Kontroverzní téma, na které není jednoznačná odpověď. Zatím. Resekční okraj je tkáň vyříznutá chirurgem v rámci operace melanomu. Jde o tzv. bezpečnostní lem kolem samotného zhoubného…
Pokud máte zájem získat 3 kredity do systému celoživotního vzdělávání lékařů garantovaného Českou lékařskou komorou, můžete si své znalosti ověřit v akreditovaném testu. Edukační modul: DermaNews Odborný garant kurzu: MUDr.…
Identifikace jednotlivých fenotypů/subtypů atopické dermatitidy (AD) je pro volbu správné léčby naprosto klíčová. Za tímto účelem je nezbytně nutné shromáždit dostatečné množství dat k tomu, aby bylo možné prozkoumat a pochopit mechanismy podmiňující rozvoj různých…
Otázku, co mohu jíst jako pacient s lupénkou, dostal od svého pacienta asi každý specialista. Co skutečně funguje? Jaké konkrétní druhy potravin, živin a stravovacích vzorců mohou ovlivnit lupénku, ať už pozitivně, nebo právě…
O tom, že na pohlaví a gender je u pacientů s maligním melanomem možné pohlížet nejen jako na modifikátor rizika, ale také jako na prognostický a prediktivní biomarker, na kongresu EADV 2023 v Berlíně informovala Dr. Sara Gandini, PhD, z milánského Istituto Europeo…
„Je známo, že psoriáza skalpu patří mezi velmi obtížně léčitelné onemocnění, které pro naše pacienty představuje významnou zátěž a zhoršení kvality života. Recentně publikované studie nicméně poukazují na rychlý efekt, dobrou toleranci a bezpečnost nových…
„O personalizované medicíně slýcháme už mnoho let. Nabízí se proto otázka, jak se nám ji daří aplikovat či využívat u pacientů s lupénkou. Musím bohužel konstatovat, že solidní důkazy, které v této oblasti máme, jsou zatím…
„Pro naši klinickou praxi je důležitým poznatkem, že bychom neměli nehty považovat jen za něco, co je třeba ostříhat, ale naopak za velice cenný biomarker, který popisuje cestu pacienta s lupénkou. Vzorky distálních částí nehtové ploténky…