Průtoková cytometrie rozhodně ano!

MRD, tedy zbytkové onemocnění, lze sledovat pomocí průtokové cytometrie nebo sekvenování nové generace (NGS). Český standard vypadá v tomto smyslu tak, že průtokovou cytometrii lze provádět na vybraných pracovištích. V Hradci Králové například na úrovni 10^–5 (lze tedy identifikovat jednu nemocnou buňku ze 100 000), brněnské a ostravské pracoviště jako jediná uplatňují tzv. EuroFlow protokol, a dokážou proto identifikovat MRD až na úrovni 10^–6. Průtoková cytometrie nákladově zdravotnické systémy až tolik nezatěžuje, vyžaduje ale několik hodin práce, a požadavky na vyšetření několika pacientů denně tedy nelze akceptovat. Aktuálně už jde však jen o vylepšování standardní metody (nutná je minimálně osmibarevná cytometrie, ale v praxi jsou dnes již i dvanáctibarevné), rutinní se podle prof. MUDr. Vladimíra Maisnara, Ph.D., MBA, prvního tajemníka České myelomové skupiny (CMG), stane v horizontu 1–2 let.

V Bostonu byly na 17. IMW v roce 2019 prezentovány výsledky srovnávání průtokové cytometrie a NGS (Avet-Loiseau H et al., OAB-004, Clin Lymphoma Myeloma Leuk 2019;19/10 Suppl./:e3–e4). „Ukazuje se, že tyto metody jsou plně srovnatelné, a to i u nemocných léčených moderně, tedy například podáváním protilátky proti CD38. Až dosud se totiž mělo za to, že použití této molekuly zkresluje výsledky průtokové cytometrie ve smyslu negativity, ale není tomu tak. Pro tento antigen totiž existují jiná vazebná místa, která nejsou obsazena léčebnou protilátkou,“ upozorňuje V. Maisnar a dodává, že není nutné použít nákladnější NGS, když mnohem jednodušší je průtoková cytometrie: „Jde o jednokrokovou metodu, která nevyžaduje vstupní vyšetření a lze ji využít i bez nutnosti znát diagnostická data. Pro klinickou praxi je průtoková cytometrie velmi vhodná a my se ji v domácím prostředí snažíme rozvíjet a standardizovat pro sledování reziduální choroby.“

(red)

Na exkluzivní videokomentář prof. Vladimíra Maisnara k tomuto tématu se můžete podívat zde: