ECTRIMS 2021: konsensus o očkování osob s roztroušenou sklerózou

Loňský kongres ECTRIMS byl opět nabit různorodými tématy. Mimo jiné se zabýval i návrhem evropského konsensu o očkování pacientů s roztroušenou sklerózou, a to nejen proti onemocnění COVID-19. Jaké jsou cíle konsensu a jakých konkrétních okruhů se dotýká, shrnuje v krátkém videu MUDr. Martin Elišák, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Obecným cílem tohoto usnesení je zlepšení strategie vakcinace v době rutinního použití vysoce účinné terapie. Jaká témata se podrobněji probírala, vysvětluje M. Elišák: „Autoři diskutovali o bezpečnosti vakcinace, její účinnosti, respektive o imunogenicitě a očkovací strategii, zejména pak, zda očkovat před zahajováním vysoce účinné terapie, po něm, nebo během něj. Zabývali se také přístupem ke specifickým populacím, jako jsou těhotné ženy, děti a senioři, a tématem také bylo cestovatelské očkování.“

Odborníci panelu podílejícího se na vzniku konsensu hledali odpovědi na otázku, jestli očkování obecně zvyšuje riziko rozvoje roztroušené sklerózy a demyelinizačních chorob. Shodli se, že v současné době nejsou k dispozici údaje, které by toto riziko potvrzovaly. M. Elišák popisuje zdroj dat: „Vycházeli z výsledků velké retrospektivní studie z roku 2019, do které bylo zařazeno více než dvanáct tisíc pacientů. Ta sledovala výskyt roztroušené sklerózy v intervalu pěti let od vakcinace. Vyšší výskyt prokázán nebyl.“

Tématem také bylo očkování a zvýšené riziko relapsů nebo progrese disability. Ani v tomto případě nebyla souvislost potvrzena. „Dokonce existují práce, které naznačují, že výskyt relapsů po očkování je nižší než jejich výskyt po prodělání onemocnění. Tato souvislost byla konkrétně popsána třeba u očkování proti viru chřipky,“ vysvětluje M. Elišák a následně shrnuje, jak je to s účinností vakcín u pacientů, léčených různými typy vysoce účinné terapie (DMT): „Situace se pochopitelně liší dle jednotlivých typů očkování. Imunogenicita není ovlivněna u pacientů léčených interferonem a glatiramer acetátem. Do určité míry může být ale účinnost nižší u dimetylfumarátu, teriflunomidu a natalizumabu, i když riziko snížení imunogenicity je obvykle nízké. Navození imunitní odpovědi je sníženo u pacientů léčených fingolimodem a okrelizumabem, a u pacientů léčených alemtuzumabem a kladribinem zatím nejsou k dispozici dostatečná data, tudíž není ani stanovena optimální strategie.“

Konsensus dále doporučuje zhodnotit stav imunizace již na počátku onemocnění a provést sérologické vyšetření. U pacientů, u kterých imunogenicita nebyla dostatečná, je třeba zvážit booster. Očkovat by se mělo ideálně v časných stadiích a po stabilizaci onemocnění, před podáním vysoce účinné terapie. U rizikových imunosuprimovaných pacientů je třeba zvážit podání postexpoziční profylaxe, pokud imunogenicita po očkování nebyla dostatečná.

A jak je to s očkováním specifických populací? „U dětí jsou opatření shodná. V těhotenství autoři doporučují vakcínu proti chřipce v období chřipkové sezóny, protože těhotenství zvyšuje riziko respiračních infektů s těžkým průběhem. Stejné doporučení platí i pro seniory, u kterých je vhodné i očkování proti pneumokokovi. U pacientů s opakovanými výsevu oparu se doporučuje aplikace inaktivované vakcíny proti varicella zoster viru.“

Zhlédněte celé video, kde se o novém očkovacím konsensu dozvíte mnohem podrobnější informace. Všechny důležité informace přehledně shrnuté v pěti minutách!

(red)