Reportáže a rozhovory z odborných kongresů 
Jaký je vztah mezi ischemickou cévní mozkovou příhodou a fibrilací síní? O tomto tématu na 50. českém a slovenském cerebrovaskulárním kongresu v roce 2022 v Mikulově probíhala mezioborová diskuse mezi internistou-kardiologem a neurologem. Ti se shodli na tom, že fibrilace síní, společně s řadou dalších rizikových faktorů, zvyšuje pravděpodobnost vzniku cévní mozkové příhody, a současně nabídli řešení, jak při antikoagulační léčbě k jednotlivým skupinám pacientů přistupovat.
„Většina cévních mozkových příhod je embolizačních, přičemž kardioembolizace je v podstatě nejčastější příčina embolizačních iktů a z těch kardioembolizací na prvním místě figuruje fibrilace síní,“ řekl v úvodu prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., FESO, z Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc. Připomněl, že klíčové je fibrilaci síní zachytit, což v praxi znamená po ní aktivně pátrat. To platí zejména tehdy, jsou-li přítomny některé další faktory zvyšující možnost výskytu této arytmie, například vyšší skóre CHA2DS2-VASc nebo elevované srdeční kardiomarkery při vzniku cévní mozkové příhody, určité abnormity na ECHO kardiogramu, popřípadě vysoký počet supraventrikulálních extrasystol při krátkém holteru. „Stejně tak hovoří aktuální doporučení Evropské kardiologické společnosti z roku 2020, která nabádají k pátrání po fibrilaci síní i u pacientů s kryptogenním iktem,“ připomíná D. Šaňák.
V prevenci ischemických cévních mozkových příhod nestačí jen pacienty s fibrilací síní vyhledávat, je potřeba je také léčit. Vzhledem k tomu, že jsou jim v řadě případů podávána non-vitamin K orální antikoagulancia, je potřeba se podívat i na výzvy, které tato terapie přináší. A právě jim bylo sympozium věnováno.