Posterová sekce – příležitost nejen pro mladé a nesmělé lékaře

Tradiční součástí každých Angiologických dnů a samozřejmě i jiných odborných konferencí je také sekce posterových sdělení, která slouží k prezentaci výzkumu či zkušeností z praxe vizuální formou. Je veřejná prezentace a diskuse před postery, tedy před „plakáty většího rozměru“, plnohodnotným vědeckým programem? Jak uvádí Aleš Neusar ve své knize PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku (Univerzita Palackého v Olomouci, 2012), posterové prezentace mají oproti ústním špatnou reputaci, a to hned z několika důvodů. Ten hlavní je historický, kdy k zařazení příspěvku do posterové sekce vedl především přebytek ústních sdělení v programu lékařských kongresů, a také očekávání zaměstnavatelů, že by se každý vyslaný účastník měl na kongresu „nějak zviditelnit“. Výsledkem je mylný názor, že postery obsahují méně důležité informace a že jejich zařazení je jednodušší než přijetí prezentace do sekce ústních sdělení. Postery však mají nesporné výhody, které bychom neměli opomíjet. Od možnosti představit a vizualizovat detaily i složitější schémata, a to i když se autor osobně nedostaví, po fakt, že postery je možné během konference v klidu a opakovaně studovat a mnohdy se stávají základem budoucího vědeckého článku. Diskuse před nimi se sice účastní méně zájemců, ale jsou to většinou ti, kdož mají o prezentovanou problematiku skutečný zájem. Jak říká ve svém vstupu prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, který na 47. angiologických dnech s mezinárodní účastí posterovou sekci moderoval: „Než sto dřímajících posluchačů je lepší pět, které to opravdu zajímá.“ Jaké další výhody pro lékaře tato sekce podle J. Piťhy má a komu doporučit účast, uslyšíte ve videu.