Kurz Central European Venous Forum na 47. angiodnech

Ve videokomentáři zmiňuje doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D., z II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň mimo jiné jednu stále žhavou problematiku: „V rámci 47. angiologických dnů s mezinárodní účastí jsme uspořádali kurz Central European Venous Forum a jedna z jeho částí byla věnována problematice onemocnění COVID-19 a vaskulárních onemocnění.“

Jak COVID-19 souvisí s angiologií? I na to J. Hirmerová vzápětí odpovídá: „Onemocnění začíná vstupem viru do buňky, a to prostřednictvím receptoru pro angiotenzin konvertázu 2, přičemž ten je přítomen v mnoha tkáních a orgánech. A mimo jiné také na cévním endotelu.“ Je známo, že vstup koronaviru do buňky je následován celou řadou imunitních reakcí a v horším případě následuje až tzv. cytokinová bouře se závažnými následky – třeba i multiorgánovým selháním. „Co se týče cévních komplikací, ty souvisejí zejména s aktivací nebo přímým poškozením či dysfunkcí endotelu, ale také s aktivací komplementu, s aktivací systému renin–angiotezin a je tam celá řada vzájemně propojených mechanismů,“ vysvětluje dále J. Hirmerová. Důležitou roli dle jejích slov sehrává též tzv. netóza (tvorba neutrofilních extracelulárních pastí) a autorka videokomentáře také konstatuje, že endotelové poškození je jednou stránkou této patologie, specifickou kapitolou je však tzv. koagulopatie asociovaná s COVID-19, v jejímž důsledku vzniká výrazně protrombotický stav, který se může projevit vznikem mikro- i makrotrombóz (se závažnými, zejména žilními tromboembolickými komplikacemi). „Tato covidová koagulopatie výrazně zhoršuje prognózu covidových pacientů a zejména u nemocných v intenzivní péči na ni musíme myslet – laboratorní markery je zde třeba sledovat někdy i v denních intervalech.“ Tato angiologická problematika se samozřejmě stále vyvíjí a téma to je naneštěstí stále ještě aktuální, míní mimo jiné J. Hirmerová. Zdravotníci sami doufají, že se již z minulého období poučili a že snad budou profylaxi i léčbu tromboembolických komplikací v budoucnu zvládat lépe. J. Hirmerová svůj komentář před kamerou zakončuje takto: „Z praktického pohledu bych zdůraznila, že zejména u pacientů s těžkým průběhem koronavirové infekce v intenzivní péči je nutno myslet na možnost rozvoje koagulopatie ascociované s covidem. Z běžných laboratorních markerů nás na ni může upozornit významný vzestup D-dimerů, hodnoty protrombinového času, popřípadě pokles počtu krevních destiček. Celý proces je velice dynamický a měli bychom monitorovat vývoj těchto parametrů každý den a následně přizpůsobit další terapeutický postup.“

Na celý komentář J. Hirmerové se můžete podívat v následujícím videu.