Žhavá sekce pohlavně přenosných chorob

Ve svém třetím vystoupení před naší kamerou se MUDr. Filip Rob, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN Bulovka v Praze věnoval novinkám, které zazněly na 29. dermatologickém kongresu EADV (virtuálně z Vídně), a to v sekcích zaměřených na pohlavně přenosné choroby. „Zazněla zajímavá sdělení a hned první z nich se týkalo screeningových metod u Chlamydia trachomatis,“ říká na úvod videokomentáře F. Rob. Jistě, počet diagnostikovaných chlamydiových infekcí v současnosti roste a nejvyšší incidence se vyskytuje u mužů ve věku 20–24 let a u žen mezi 15. a 24. rokem věku. Má však význam provádět plošný screening, či nikoliv? Toť otázka! Dvě prezentované studie (Oeakeshott P et al., BMJ 2010 a Andersen B et al., Sex Transm Infect 2011) ukazují, že spíše ne – výskyt je v pacientských skupinách obdobný, ať se screening provádí či neprovádí, a pravidelné testování na Ch. trachomatis nemělo na reprodukční komplikace u žen ani mužů oproti běžné populaci žádný vliv.

„Druhá podnětná přednáška se týkala infekcí organismem Mycoplasma genitalium,“ zmiňuje F. Rob a rozvíjí šířeji: „Jde prokazatelně o patogen v urogenitální oblasti, nicméně v orofaryngeální a anální oblasti patogenicita prozatím jednoznačně potvrzena nebyla. Na základě výzkumů se odhaduje, že tento mikroorganismus zodpovídá za 20 % infekcí v urogenitálním traktu a vyskytuje se u 1–3 % běžné populace, většinou asymptomaticky.“ A doprovází své shrnutí též odkazem na citované práce: Taylor-Robinson D, Jensen JS, Clin Microbiol Rev 2011 a Manhart LE, Infect Dis Clin North Am 2013. A dle autorů Jensen JS et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2016 by plošné testování populace nemělo u M. genitalium význam, nicméně u pacientů s urogenitálními obtížemi dozajista ano. A přednášející se zastavuje i u doporučení pro léčbu mykobakteriálních infekcí a známého problému doxycyklinu 100 mg (jen 30% účinnosti), který by se tak měl používat až ve 3. linii léčby. Problémem samozřejmě je i stoupající rezistence na makrolidy (v některých oblastech světa dosahuje dokonce až 50 %) – u takto rezistentních osob se tak má v první linii podávat moxifloxacin (a ne azitromycin). „A co je důležité – stejně jako i u jiných PCR vyšetření by se nemělo kontrolní vyšetření provádět dříve než za 4 týdny, neboť výsledky dřívějších testů mohou být falešně pozitivní,“ upozorňuje F. Rob.

Problémů na světě opravdu není málo – dalším diskutovaným žhavým tématem na kongresu EADV byla rezistentní kapavka. I u Neisseria gonorrhoeae celosvětově roste rezistence na všemožná antibiotika a F. Rob k tomu ve videokomentáři mimo jiné uvádí: „V současnosti víme, že do jisté míry bezpečnou terapii je pouze třetí generace cefalosporinů, a sice intramuskulárně podávaný ceftriaxon, popřípadě cefixim, což je sice perorální lék, i na něj však poměrně rychle narůstá rezistence.“ V mnoha zemích světa se tak v současnosti doporučuje, aby se pacientům nepodávala jen monoterapie, ale aby byl ceftriaxon kombinován s perorálním azitromycinem. „Bohužel i zde již nastávají problémy, neboť od roku 2015 se v evropském prostoru zaznamenává nástup rezistence kapavky i na azitromycin,“ říká s povzdechem F. Rob a zmiňuje, že ve Velké Británii již došlo ke změně guidelines ve smyslu monoterapie ceftriaxonem, se zvýšenou dávkou na 1 g (Fifer H et al., Int J STD AIDS 2020). Nicméně recentní evropská doporučení uvádějí stále ještě kombinaci ceftriaxonu (1 g) a azitromycinu perorálně (2 g). „V České republice se zatím rezistentní kmeny nevyskytují, a proto je možné používat monoterapii,“ konstatuje F. Rob a zmiňuje i výhody takového přístupu (mimo jiné lepší gastrointestinální tolerance).

A přesouvá se k dalšímu tématu, které na kongresu rezonovalo: onemocnění vyvolaná lidským papilomavirem (HPV) – ukazuje na grafu, že jde vskutku o významný problém, ať již jde o nádory či genitální bradavice. Jedna z prezentací se zaměřovala na infekci HPV u imunokompromitovaných osob (imunosupresiva a kouření jsou mimochodem dva ze základních rizikových faktorů pro perzistenci HPV infekce). „Víme již také, že všechny HPV asociované nádory jsou častější u imunokompromitovaných osob, než je tomu v běžné populaci – a největší rozdíly jsou u análního karcinomu, zvláště u HIV pozitivních mužů,“ říká v závěru svého posledního komentáře před kamerou F. Rob. I proto by se dle jeho slov v této populaci měl začít provádět screening, HPV léze se v konečníku objevují u poloviny vyšetřovaných (Kreuter A et al., Br J Dermatol 2010). Screening análního karcinomu je obdobný, jako se provádí pro karcinom děložního hrdla u žen. F. Rob postup na konci videa podrobněji rozebírá. A připomíná i konkrétní poradenství, které je dobré těmto pacientům poskytnout.

Plné znění závěrečného videokomentáře F. Roba můžete vyslechnout na výše připojeném videu.