Vysazovat biologické léky u osob pozitivních na virus SARS-CoV-2?

Podívejme se, co zaujalo MUDr. Jiří Horažďovského, Ph.D., z Nemocnice České Budějovice na virtuálním kongresu EADV 2020. „Hned na úvod bych zmínil jedno aktuální téma, a sice vztah psoriázy, biologik a pandemie COVID-19,“ říká před naší virtuálně bzučící kamerou. „O této souvislosti on-line přednášel profesor Christopher Griffiths z Velké Británie, který pro svou přednášku mimo jiné čerpal z dlouhodobých dat o bezpečnosti biologických léků a z registru BADBIR. Věnoval se riziku vzniku infekcí při biologické léčbě a také efektu biologik na výskyt nemoci COVID-19 u pacientů s psoriázou. Biologická léčba je většinou dlouhodobá a je tedy i spojena s možností výskytu nežádoucích účinků, přičemž některé z nich – například typu střevních zánětů – jsou již dobře známy“. Biologika používaná v léčbě psoriázy blokují klíčové cytokiny, které se podílejí na rozvoji psoriázy, ale na druhé straně také na obraně organismu před patogeny – viry, bakteriemi a plísněmi. Produkují je diferencované T-lymfocyty (Th1, Th2, Th17 i T-regulační buňky), které se tak podílejí na imunologické obraně těla, zánětlivých procesech, imunotoleranci a imunosupresi. „Zasáhneme-li tedy blokátorem TNF-alfa nebo inhibitorem interleukinu 17 do této kaskády, můžeme též ovlivnit procesy buněčné imunity a obranu těla před extracelulárními parazity, bakteriemi a viry,“ upozorňuje na základě prezentací z kongresu J. Horažďovský a doplňuje svůj videokomentář i schématem shrnujícím roční incidenci vybraných nežádoucích účinků sekukinumabu z klinických studií léčby psoriázy a psoriatické artritidy se zaměřením na kandidózní infekce a další komplikace. „A incidence virových infekcí v horních a dolních dýchacích cestách je u tohoto léku nízká a prakticky kopíruje výsledky kontrolní skupiny bez biologické léčby,“ demonstruje přednášející potěšitelný stav na dalším schématu. „Zajímavé jsou jistě i prezentované výsledky z britského registru BADBIR, který od roku 2007 obsahuje informace o bezmála 20 000 osobách, z nichž přes 13 000 je léčeno biologiky,“ uvádí J. Horažďovský a zmiňuje výsledky analýzy výskytu infekcí v horních a dolních dýchacích cestách u těchto pacientů v období zuřící pandemie COVID-19: „U biologické léčby nebyl oproti nebiologickým terapeutikům ani metotrexátu zaznamenán žádný signifikantní nárůst rizika závažných infekcí respiračního traktu.“

Na kongresu zazněly i podnětné informace o vhodnosti léčby psoriázy u pacientů pozitivních na virus SARS-CoV-2. J. Horažďovský ve videu komentuje: „Byl zmíněn i konsenzus, hovořící o tom, že u pacientů bez pozitivního testu na COVID-19 by se v biologické léčbě psoriázy mělo pokračovat dle rizikovosti daného jedince, a další léčba nebo její přerušení by se měly zvažovat individuálně na základě zhodnocení benefitů a rizik. U osob s pozitivním testem na COVID-19 by se biologická léčba měla přerušit či odložit do doby, než se pacient uzdraví z infekce.“ A zmiňuje také zajímavý fakt: „Dle jedné z prací se inhibitory cytokinů prezentují jaké částečně protektivní vůči infekci SARS-CoV-2,“ a s dalšími podrobnostmi o tomto protektivním mechanismu uvádí i odkaz na publikaci o této léčbě autoimunitních poruch. A uvádí také – ve výše připojeném videu – data z dalšího registru, tentokrát o hospitalizaci pacientů s revmatickým onemocněním pro COVID-19 ve 40 zemích celého světa. Zkráceně – nezdá se z něj, že by nesteroidní antiflogistika či konvenční nebo i novější používané léky měly navyšovat hospitalizace pacientů s COVID-19, snad kromě prednizonu, u nějž dávka ≥ 10 mg/den s vyšší pravděpodobností vedla k jejich hospitalizaci. „Nezdá se tedy, že by léčba psoriázy byla spojena se zvýšením rizika hospitalizace pacienta s COVID-19, za tím stojí spíše jeho komorbidity a zdravotní stav,“ říká J. Horažďovský a zmiňuje podrobně a přehledně i dva britské registry (pro klinické lékaře a pacienty) pro hlášení suspektních i potvrzených případů jakýchkoliv komplikací – PsoProtect a PsoProtectMe, i s aktuálním stavem osob v nich zařazených a jejich léčbou (přičemž biologická léčba se v této souvislosti jeví jako nejméně riziková). 

J. Horažďovský shrnuje: „Na kongresu EADV zazněla prezentace dlouhodobých dat o bezpečnosti biologik ze studií a registrů – z nich se zdá, že riziko infekce COVID-19 pro takto léčené psoriatické pacienty je nízké a u již takto pozitivních pacientů je biologická léčba spojena s nižší pravděpodobností hospitalizace. Není důvod v souvislosti s pandemií biologickou léčbu přerušovat a rozhodně je v tomto období třeba prohloubit edukaci nemocných.“

Další názory J. Horažďovského a kompletní shrnutí poznatků z vídeňského virtuálního kongresu EADV 2020 můžete vyslechnout ve výše připojeném videu.

Spustit videozáznam (16:06)