Podruhé o léčbě psoriázy v pediatrické populaci

Ve druhé části série videí, zabývajících se novinkami z oblasti léčby pediatrické psoriázy, se po tématu epidemiologie a komorbidit tohoto onemocnění MUDr. Filip Rob, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN Bulovka v Praze zaměřil na terapii. „U dětí existují při léčbě určitá specifika – je třeba vnímat věk a vyspělost malého pacienta a také to, jaká je spolupráce rodičů. Základním problémem při terapii psoriázy u dětí je obecně to, že velká část lokálních i systémových léků má poměrně omezené indikace pro dětské pacienty a u většiny navíc buď chybějí klinické studie, nebo jsou přebírány indikace od jiných diagnóz. Je to i tím, že stále je i poměrně nízký počet dětí se závažnou psoriázou,“ říká v úvodu videokomentáře a na grafu pocházejícího z jedné ze studií demonstruje další z faktorů – přechod od lokální léčby k systémové může u dětí trvat poměrně dlouho (průměrná délka trvání výhradně lokální terapie zde byla 7,3 roku a průměrná délka trvání psoriázy do zahájení systémové léčby 10,8 roku). Říká k tomu: „Jak je vidět, my dermatologové máme ještě rezervy v tom, jak se o naše pediatrické pacienty s psoriázou důsledně starat.“

V další části videa hovoří F. Rob také o topických kortikoidech a významu spolupráce rodičů při jejich používání u dítěte. Elegantní metodou podle něj může u dětí být i fototerapie, která je bezpečná, problémem však je četnost nutných návštěv u lékaře. „Co se týče systémové terapie, ta je vyhrazena pro těžké případy nebo případy, které nereagují na lokální léčbu či fototerapii. Používáme stejné léky jako u dospělých, nicméně je třeba si uvědomit, že metotrexát, cyklosporin i acitretin jsou ve většině zemí pro pediatrickou populaci léčbou off-label. A informace o účinnosti i bezpečnosti jsou pro většinu z nich velmi omezené,“ podotýká F. Rob v tomto videu.

Cyklosporin by se dle SPC u dětí mimo transplantační indikace používat neměl. A acitretin může mít negativní vliv na vývoj kostí a může vyvolat předčasnou osifikaci. Lékem první volby v systémové léčbě dětí s psoriázou je metotrexát (dle dostupných dat se odhaduje, že u nich představuje cca 70 % systémově podávaných terapeutik, nicméně většina dětských pacientů léčbu z důvodu obav z nežádoucích účinků ukončí poměrně brzy – dříve než za 2 roky).

Metotrexát má u dětí horší bezpečnostní profil než moderní biologické léky. „Biologika jsou cílenější, a tedy účinnější i bezpečnější než klasická systémová léčba,“ říká F. Rob a dokládá toto tvrzení údaji z multicentrické studie provedené na dětské populaci – zaznamenává se v ní výrazně nižší výskyt nežádoucích účinků, než je tomu při léčbě metotrexátem. A zastavuje se v komentáři též u používání etanerceptu a adalimumabu, které jsou u dětí indikovány již od 4 let věku, a také ustekinumabu, jenž je sice možné používat až u dětí starších 6 let, ale který vykazuje příznivější dávkovací schéma.

„A v současné době se i do této terapie dostávají přípravky typu anti-IL-17, s nimiž byly nedávno v pediatrické populaci dokončeny studie fáze 3. Jde o sekukinumab a ixekizumab, které mají výhodu rychlého nástupu účinku, velmi dobrý bezpečnostní profil a oproti starším generacím biologických léčiv i vysokou účinnost,“ informuje F. Rob i s odkazem na výsledky studie biologických léčiv u 162 pediatrických pacientů (80 léčených sekukinumabem), v níž bylo zaznamenáno zajímavé zlepšení stavu (dosažení skóre PASI 90 u 70 % subjektů).

Po prezentaci dalších cenných informací z této oblasti F. Rob v závěru připomíná, že i dětská psoriáza je závažné onemocnění, podobně jako u dospělých – léčbu tedy není vhodné odkládat. Neléčená psoriáza může u dětí velmi negativně ovlivnit možnost naplnění jejich životního potenciálu. „Pokud selhává fototerapie, je vhodnější zahájit biologickou léčbu před konvenční systémovou terapií, má vyšší účinnost a méně nežádoucích účinků,“ říká z obrazovky před rozloučením.

Plné znění tohoto druhého videokomentáře F. Roba můžete vyslechnout na výše připojeném videu.

První z videokomentářů F. Roba se nachází zde.