Nové poznatky o karcinomu prsu
Po přednesení svých prezentací o léčbě pokročilého HR+/HER2– karcinomu prsu na 44. brněnských onkologických dnech se sešly zúčastněné odbornice – MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., MUDr. Markéta Palácová a prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. – u závěrečné a velmi prakticky orientované debaty. Týkala se zejména sekvence léčby a užití inhibitorů PARP u pacientek s germinální mutací BRCA1 a také velmi aktuálního tématu souvisejícího s managementem léčby onkologických pacientek v době „covidové“. K jakým závěrům došly?
První diskutované téma se týkalo nejčastější volby druhé linie léčby po selhání prvoliniového kombinovaného režimu složeného z inhibitoru aromatázy a inhibitoru CDK4/6. Odpovědi se ujala M. Palácová: „Po selhání inhibitorů CDK4/6 a inhibitoru aromatázy v první linii se snažím u pacientek s limitovanou chorobou, která je klinicky asymptomatická, pokračovat v hormonální monoterapii fulvestrantem a v další linii pak podávám everolimus s exemestanem. U pacientek s rychlou akcelerací nemoci však volím rovnou dvojkombinaci everolimusu s exemestanem. Vždy se pak snažím, pokud je to možné, vyhnout chemoterapii.“
Velmi aktuální byla další otázka týkající se strategie přístupu k pacientům, kteří jsou COVID-19 pozitivní. Liší se v této covidové době nějak management léčby nemocných? Z odpovědi M. Palácové jasně vyplynulo, že infekce virem SARS-CoV-2 hraje u pacientek s karcinomem prsu poměrně velkou roli při výběru vhodné léčby s ohledem na její toxicitu. Jak může být tato volba ovlivněna, demonstrovala na kazuistice pacientky sledované v její ambulanci: „Tato žena byla v druhé linii léčena kombinací inhibitoru CDK4/6 s fulvestrantem a došlo u ní k progresi choroby. Současně byla v té době hospitalizována s příznaky COVID-19, kde dominoval kašel a febrilie a na CT i po měsíci od odeznění příznaků infekce přetrvával obraz mléčného skla. Původně byla do další linie plánována kombinace everolimusu s exemestanem. Nicméně kvůli určitému riziku vzniku intersticiální pneumonie v souvislosti s léčbou everolimusem jsem se po dlouhém zvažování nakonec rozhodla indikovat chemoterapii, která má menší imunosupresivní účinky než everolimus.“
Krátce se diskuse dotkla personalizované medicíny a biomarkerů. U karcinomu prsu bylo schváleno sekvenování, zároveň ale v tumoru probíhá selekční tlak indikované léčby, a biologická povaha nádoru se tedy v čase mění. Jak vyplynulo z proběhlé debaty, řešením do budoucnosti a možným standardním postupem by mohlo být sekvenování genomu karcinomu při každé progresi. Dle výsledků by se pak indikoval nejvhodnější další postup.
Poslední dotaz navazoval na prezentaci P. Tesařové a týkal se sekvence léčby u pacientek s HR+/HER2– karcinomem prsu s prokázanou germinální mutací BRCA 1/2. „Hlavní faktor, který sekvenci terapie u těchto pacientek aktuálně určuje a bude určovat i do budoucna, je úhrada přípravků z veřejného zdravotního pojištění. Inhibitory PARP jsou v současné době hrazeny pouze přes tzv. paragraf 16, což s sebou na jednu stranu přináší určitou volnost s ohledem na linii léčby, ve které jsou indikovány, na druhou stranu je ale schválení této úhrady velmi nejisté a záleží na benevolenci konkrétního revizního lékaře,“ nastínila dnešní realitu P. Tesařová a pokračovala úvahou týkající se blízké budoucnosti: „V současnosti probíhá jednání o trvalé úhradě pro olaparib, kde mu bude pravděpodobně dedikována první linie. Vznikne tím určité napětí mezi volbou jiných léčebných možností – inhibitorů CDK4/6 u hormonálně senzitivních a imunoterapie u triple negativních nádorů prsu. Tato limitace by tedy byla velmi nešťastná, protože si tím zavřeme dveře k jiným alternativám terapie.“
A jaká by tedy byla ideální sekvence terapie u pacientky s HR+/HER2– metastatickým karcinomem prsu s mutací BRCA1, která dosud nebyla léčena, pokud bychom nehleděli na podmínky úhrady jednotlivých přípravků? V takovém případě by P. Tesařová indikovala v první linii inhibitor CDK4/6 s hormonální léčbou a při progresi by pak přistoupila k inhibitoru PARP.
Redakčně zpracováno z diskuse, která proběhla na 44. brněnských onkologických dnech 14. 10. 2020.
Inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i) v kombinaci s hormonální terapií jsou mezinárodně uznávané jako standardní léčba pokročilých HR+/HER2– tumorů prsu (mBC). Studie ukazují, že všechny tři dostupné inhibitory CDK4/6 – palbociklib…
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr…
Inhibitory CDK4/6 (CDK4/6i) palbociklib (PAL), abemaciklib (ABE) i ribociklib (RIB) vykazují v léčbě HER2−/HR+ nádorů prsu dle studií stran délky doby do progrese (PFS) podobnou efektivitu, na molekulární úrovni se však od sebe liší a mají odlišné…
Když se řekne chemoterapie, první, co si většina pacientek představí, je ztráta vlasů. Přestože nejde o nežádoucí účinek, který by přímo ohrožoval na životě, nemocné ho považují za zásadní. Je vidět. Je stigmatem. Je každodenní připomínkou nemoci. Až polovina pacientek uvádí,…
Přestože nežádoucí účinky endokrinní terapie (ET) karcinomů prsu nebývají natolik závažné jako například u chemoterapie, pro mnoho pacientek mohou být projevy její toxicity obtížně snesitelné. Vaginální suchost, návaly horka, potíže urologického…