Nové poznatky o karcinomu prsu
Terapie nádoru prsu vyžaduje komplexní přístup včetně léčení průvodních chorob vyplývajících z vyššího věku. Většina klinických studií je však zaměřena na ženy mladší 70 let – výsledky léčby jsou pak přenášeny do vyšších věkových skupin. U pacientek ve věku ≥ 80 let je účinek adjuvantní terapie prakticky neznámý, protože nejsou k dispozici relevantní data. Z uvedených důvodů dochází často k nedostatečné, nebo naopak zbytečně náročné léčbě.
Pokud se týká chirurgických operací nemocných s karcinomem prsu ve věku ≥ 70 let, mastektomie a konzervativní výkon jsou standardním řešením, pokud je pacientky neodmítnou. Mnoho starších žen totiž lpí na zachování prsu, mnohdy daleko více než ty mladší, a nechtějí dožít jako mutilované. Ukazuje se, že pacientky, které podstoupily mastektomii, a přitom ji nechtěly, to snášejí výrazně hůře a jejich kvalita života je mnohem nižší. Rozhodně by tedy nemělo platit, že u každé starší ženy má být paušálně indikována mastektomie. Na druhé straně je známo, že operace prsu jsou v této věkové skupině relativně velmi dobře tolerovány (mortalita pod 1 %), terapie by se proto měla řídit celkovým psychosomatickým stavem, nikoli jen počtem roků (biologický věk má větší význam než faktický věk kalendářní).
Jak upozorňuje práce P. Tesařové již z roku 2012, publikovaná v Rep Pract Oncol Radiother, a jak potvrzují i další práce, zatím neexistuje jednoznačné mezinárodní doporučení pro léčbu 65letých a starších žen. Zaznívají proto naléhavé požadavky na nové studie. Podle International Society of Geriatric Oncology by pacientky ve věku ≥ 70 let měly mít stejnou léčbu jako mladší ženy, naproti tomu mají více komorbidit a relativně omezenou dobu dožití (zprávy National Vital Statistics Reports udávají u 80letých průměrné dožití 9,7 roku). Většina studií se shoduje, že chirurgie u karcinomu prsu ve vyšším věku je prospěšnější než léčba nechirurgická, a to jednoznačně u časných stadií; u pokročilých se tento efekt ztrácí (Cortadellas T et al., Eur J Surg Oncol 2015). Dále bylo prokázáno, že pacientky s klinicky negativními axilárními uzlinami neprofitují ani z biopsie sentinelové uzliny, protože výsledek nemění léčbu. Podle Society of Surgical Oncology by tak u 70letých a starších žen s hormonálně pozitivním nádorem prsu nemělo být vyšetření sentinelové uzliny prováděno rutinně. Z recentní studie autorů Mamtani A et al. (Ann Surg Oncol 2018) také vyplývá, že nemocné ve vyšším věku po mastektomii zvládají bez větších komplikací i následnou chemoterapii či radioterapii, pokud jsou bez výraznějších komorbidit.
Jaká je situace ohledně rozsahu chirurgické a následné adjuvantní léčby karcinomu prsu u starších pacientek, sledovala i retrospektivní studie z EUC Kliniky Zlín, kde bylo v letech 2013–2017 provedeno 637 výkonů pro nádor prsu. Z celého souboru bylo 37,5 % žen ve věku ≥ 70 let a 10,4 % ve věku ≥ 80 let. Ve skupině 70–79letých bylo provedeno 71,1 % konzervativních operací (lumpektomií, kvadrantektomií), 65,4 % biopsií sentinelové uzliny a 12,7 % primárních disekcí axily. V adjuvantní terapii dominovala kombinace radioterapie a hormonální terapie (48 %), samotnou hormonální léčbu podstoupilo 12 %. Ve skupině ≥ 80letých bylo provedeno 48,5 % mastektomií, 45,5 % biopsií sentinelové uzliny a 31,8 % primárních disekcí axily, což je poměrně dost i s ohledem na fakt, že u většiny zúčastněných žen byla potvrzena negativita. Oproti adjuvanci převažovala samostatná hormonální terapie (47 %) a radioterapie ve spojení s hormonální léčbou (29 %).
Lze shrnout, že ve výše uvedeném souboru je patrný trend většího podílu nemocných léčených hormonální monoterapií, současně u pacientek ve věku ≥ 80 let je stále zřetelný trend k častější indikaci mastektomie. Terapie byla individualizována s ohledem na věk, nicméně rozsah chirurgických výkonů, zejména pak v oblasti axily, by u žen 80letých a starších mohl být nižší.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 43. brněnských onkologických dnech přednesl:
doc. MUDr. Jiří Gatěk, Ph.D.
EUC Klinika Zlín, a. s., a Ústav zdravotnických věd Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Inhibitory cyklin dependentních kináz 4/6 (CDK4/6i) v kombinaci s hormonální terapií jsou mezinárodně uznávané jako standardní léčba pokročilých HR+/HER2– tumorů prsu (mBC). Studie ukazují, že všechny tři dostupné inhibitory CDK4/6 – palbociklib…
Nová data z registru BRESCA přednesla na 47. brněnských onkologických dnech konaných začátkem listopadu 2023 MUDr. Markéta Palácová z Masarykova onkologického ústavu v Brně, která je odborným garantem tohoto registru. Primárním cílem registru je sběr…
Inhibitory CDK4/6 (CDK4/6i) palbociklib (PAL), abemaciklib (ABE) i ribociklib (RIB) vykazují v léčbě HER2−/HR+ nádorů prsu dle studií stran délky doby do progrese (PFS) podobnou efektivitu, na molekulární úrovni se však od sebe liší a mají odlišné…
Když se řekne chemoterapie, první, co si většina pacientek představí, je ztráta vlasů. Přestože nejde o nežádoucí účinek, který by přímo ohrožoval na životě, nemocné ho považují za zásadní. Je vidět. Je stigmatem. Je každodenní připomínkou nemoci. Až polovina pacientek uvádí,…
Přestože nežádoucí účinky endokrinní terapie (ET) karcinomů prsu nebývají natolik závažné jako například u chemoterapie, pro mnoho pacientek mohou být projevy její toxicity obtížně snesitelné. Vaginální suchost, návaly horka, potíže urologického…