Odborné zpravodajství informující odborníky o aktuálním dění ve světě mnohočetného myelomu.
Žijeme v éře biologické léčby. Cytostatika se dostávají spíše na druhou kolej a nové terapeutické algoritmy stále více využívají imunomodulačních mechanismů protilátek, které spolupracují s imunitou pacienta. „Je to fascinující. Pokud někde svítá naděje na dlouhodobou a razantní léčebnou odpověď u mnohočetného myelomu, či snad u vybrané skupiny nemocných, na úplné vyléčení, tak se to bude s největší pravděpodobností týkat právě režimů obsahujících protilátky,“ zahájil na 21. pražských hematologických dnech prezentaci dat k nové léčebné kombinaci MUDr. Petr Pavlíček z Hematologické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze.
V registrační studii CANDOR bylo v poměru 2 : 1 randomizováno do skupiny KdD (karfilzomib, dexametazon, daratumumab) a Kd (karfilzomib, dexametazon) celkem 466 osob s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem, které podstoupily jednu až tři předchozí linie léčby a alespoň při jedné z nich dosáhly minimálně částečné terapeutické odpovědi (Dimopoulos M et al., Lancet Oncol 2020). Šlo tedy o obdobnou populaci pacientů jako ve studiích ASPIRE nebo ENDEAVOR.
Nemalá část nemocných se v minulých liniích setkala s lenalidomidem (39 % ve skupině KdD a 48 % v rameni Kd) a shodně v obou skupinách také s bortezomibem (cca 90 %). Zhruba třetina všech pacientů byla k těmto přípravkům refrakterních (Weisel K et al., EHA 2020). „Jde o populaci, která představuje velkou terapeutickou výzvu, a takových pacientů stále přibývá,“ komentuje spektrum zařazených osob P. Pavlíček a dodává: „Je zároveň zásadní otázkou, která léčebná strategie je pro ně optimální.“
Primárním cílovým parametrem bylo přežití bez progrese (PFS). První prezentovaná data byla velmi nadějná. Medián PFS u léčby Kd činil, podobně jako v předchozích studiích, 15,8 měsíce. Při kombinovaném režimu s daratumumabem nebylo mediánu PFS v prvních analýzách dosaženo (HR = 0,63; 95% CI, 0,46–0,85; p = 0,0027). Trend ve prospěch terapie KdD byl pozorován napříč všemi podskupinami pacientů, včetně stupně předléčenosti (Dimopoulos M et al., Lancet Oncol 2020). „Samozřejmě nešlo o úplně zralá data, a nelze proto bazírovat na statistické signifikanci, nicméně pozorovaný trend byl jasný,“ dodává P. Pavlíček.
Výsledky aktualizované analýzy PFS po mediánu sledování 27 měsíců byly prezentovány v rámci loňského kongresu ASH. Při kombinaci KdD bylo dosaženo mediánu PFS 28,6 měsíce oproti 15,2 měsíce při režimu Kd (HR = 0,59; 95% CI, 0,45–0,78) (Dimopoulos M et al., ASH 2020). Prakticky totožný výsledek byl pozorován u režimu KdD také ve skupině nemocných refrakterních na lenalidomid, což je z klinického hlediska, jak vysvětluje P. Pavlíček, velmi důležitým faktem: „Předléčenost lenalidomidem je stále větším problémem. V souvislosti s posunem tohoto výborného léku do první linie stále častěji řešíme, jakou následnou léčebnou strategii u relabujících pacientů dále volit, a právě daratumumab s Kd se zdá jako nejlepší volba.“
Dle výsledků studie byla doba do první léčebné odpovědi v obou skupinách stejná (medián 1 měsíc). Celková četnost léčebných odpovědí (ORR) činila ve skupině KdD 84 % a ve skupině Kd 75 %, přičemž lepší než velmi dobré částečné odpovědi (≥ VGPR) dosáhlo 69 %, respektive 49 % pacientů (Dimopoulos M et al., Lancet Oncol 2020).
V poslední době se velmi často zmiňuje minimální reziduální nemoc (MRD). I v tomto ohledu byl prokázán statisticky významný benefit léčby KdD (p < 0,0001) (Dimopoulos M et al., Lancet Oncol 2020). „U myelomu je úloha MRD zatím více nejasná než třeba u léčby akutní leukemie. Nemáme k tomuto parametru zatím pevná data, na jejichž základě bychom řídili terapeutické rozhodování. Nepochybně je ale MRD negativita naším cílem a její dosažení představuje důvod k malé oslavě,“ vysvětluje P. Pavlíček a vzápětí dodává: „Na druhou stranu je ale třeba zdůraznit, že dosažení MRD negativity není nezbytnou podmínkou úspěšné léčby našich pacientů. Mnoho z nich totiž i bez ní přežívá řadu let.“
Toxicita léčby je pro nemocné důležitým faktorem. V souvislosti se současnou epidemiologickou situací zmiňuje P. Pavlíček zejména riziko pneumonie, které je u pacientů se suboptimální funkcí imunitního systému zvýšené: „Různá pracoviště v České republice s různou intenzitou vnímají, že zejména při léčbě daratumumabem jsou pacienti vystaveni vyššímu riziku pneumonie. Ve studii CANDOR byly pozorovány dokonce fatální případy, a proto podání kombinace karfilzomibu s daratumumabem předpokládá ne zcela křehkého pacienta.“
Ostatní pozorované nežádoucí příhody patřily mezi dobře zvládnutelné, a i když mohou být v reálné praxi faktorem zohledňovaným při výběru pacientů, nejsou považovány za limitující při použití kombinovaného režimu KdD.
Mnohočetný myelom je chronickou a stále nevyléčitelnou chorobou a každá nová terapeutická modalita je důležitá. S narůstajícím počtem možných režimů vyvstává otázka jejich sekvence, ze které budou mít pacienti největší benefit. Realitou současnosti bohužel zůstává, že proti představě klinických lékařů o optimálním pořadí léčby jde často úhradová vyhláška. Režim KdD je v současné době bez stanovené výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
(red)
Přítomnost vyššího rizika výskytu kardiovaskulárních nežádoucích účinků při léčbě karfilzomibem nelze zpochybnit – data z klinických hodnocení mluví jasně. V reálné klinické praxi je ale kardiotoxicita díky správnému managementu léčby pacientů pozorována pouze minimálně.…
Již více než rok a půl žijeme v naprosto jiném světě, který paralyzovala pandemie COVID-19. Ta za sebou celosvětově nechala již 4,25 milionu mrtvých a spolu s HIV/AIDS drží v novodobé historii prvenství v počtu obětí nákazy. Jak…
Terapeutické možnosti u mnohočetného myelomu se velmi dynamicky rozšiřují a prognóza pacientů se zlepšuje. Přesto ale existují skupiny nemocných, u nichž je dostatečně účinná léčba dosud nenaplněnou potřebou – pacienti refrakterní k lenalidomidu nebo dokonce k několika třídám…
Mnohočetný myelom je stále považován za nevyléčitelné onemocnění. Díky rychle přibývajícím novým a velmi efektivním léčivým přípravkům se však jeho prognóza v posledních patnácti letech významně zlepšila a očekávané přežití se ztrojnásobilo. Jak významným hráčem v tomto…
Pacienti s mnohočetným myelomem, kteří jsou léčeni anti-CD38 protilátkami, mají vyšší riziko infekčních komplikací v porovnání s ostatními jedinci. Analýza dat z registru monoklonálních gamapatií zároveň ukázala, že pětina myelomových pacientů, kteří onemocněli COVID-19,…
Porozumění zákonitostem obranyschopnosti proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, pomáhá v pochopení některých jevů s touto infekcí spojených. Velmi často se řeší otázka věku jako rizikového faktoru těžkého průběhu nemoci, vliv…