-
Menopauza jako rizikový faktor kardiovaskulárních chorob
Menopauza představuje jakýsi milník v období života ženy, je třeba si však uvědomit, že změny, které s sebou přináší, nenastávají ze dne na den. Perimenopauzální období může trvat i deset až patnáct let – a stejná může být…
-
Na fibrilaci síní bychom neměli čekat, ale aktivně po ní pátrat!
Jaké je hlavní poselství nových ESC guidelines, týkajících se prevence fibrilace síní (FS)? V zásadě je lze sumarizovat třemi písmeny: A – jako antikoagulace (Anticoagulation), B – jako lepší kontrola příznaků (Better symptom control)…
-
Není plicní embolie jako plicní embolie!
Jaký je rozdíl mezi plicní embolií – komplikací hluboké žilní trombózy – a její izolovanou formou? Komentuje doc. MUDr. Jana Hirmerová, Ph.D., z II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň. „Klasickou“ teorii…
-
Záleží na dávkování non-vitamin K perorálních antikoagulancií?
Non-vitamin K perorální antikoagulancia (NOACs) významně rozšířila možnosti prevence embolické cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u nemocných s fibrilací síní (FS). Aby byla léčba bezpečná a současně účinná, je třeba věnovat pozornost i doporučenému dávkování.…
-
Sekundární prevence žilního tromboembolismu: existují rozdíly mezi pohlavími?
Doc. MUDr. Radovan Malý, Ph.D., z Interní kardioangiologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové má za to, že rozdíly mezi pohlavími, ohledně managementu léčby sekundární prevence žilního tromboembolismu, existují. A předkládá důkazy. Na úvod…
-
Úskalí farmakoterapie nemocí srdce a cév v geriatrii
Kardiovaskulární (KV) choroby jsou významným zdravotním problémem geriatrické populace vyznačující se specifickými potřebami, s dopadem na volbu vhodné farmakoterapie. Nemoci srdce a cév jsou ve stáří hlavní příčinou úmrtí, funkčního poškození a ztráty soběstačnosti. Nepřekvapí…
-
Jak nastavit adekvátní délku antikoagulační léčby žilního tromboembolismu?
Doporučovaná délka antikoagulační terapie hluboké žilní trombózy (VTE) a plicní embolie (PE) se během let opakovaně proměnila. V současné době se uvádí, že by měla trvat alespoň tři měsíce. U kterých pacientů je třeba uvažovat o dlouhodobé…
-
Můžeme mluvit o dominanci non-vitamin K orálních antikoagulancií v antikoagulační léčbě žilního tromboembolismu?
Pro léčbu plicní embolie (PE) a hluboké žilní trombózy (DVT) se dlouhou dobu doporučovaly dobře známé režimy založené na používání nízkomolekulárních heparinů (LMWH) a antagonistů vitaminu K (VKA). Non-vitamin K perorální antikoagulancia (NOACs) však…
-
Obstrukční spánková apnoe, fibrilace síní a CMP
Syndrom obstrukční spánkové apnoe se poměrně výrazně dotýká nejen arytmologie, ale i jiných oblastí kardiologie. Toto onemocnění úzce souvisí s cévní mozkovou příhodou, zvyšuje výskyt hypertenze, diabetu a dyslipidemií. Asociace mezi obstrukční spánkovou…
-
Může antikoagulace zabránit ischemickým iktům a demenci?
Nejzávažnějším důsledkem fibrilace síní (FS) z pohledu neurologa je ischemická cévní mozková příhoda (iCMP). Počet pacientů s ischemickými ikty a s těžkým deficitem po jejich prodělání stále roste, navíc jsou ohroženi i vysokým rizikem recidivy…
-
Screening fibrilace síní – kdy, jak a u koho?
Fibrilace síní (FS) představuje jednu z nejčastěji se vyskytujících arytmií. Její screening je důležitý především v populaci starších nemocných s komorbiditami, protože pouze v případě časného záchytu FS je možné předejít závažným kardiovaskulárním příhodám, rozvoji srdečního…
-
Co je to ESUS a jak jej diagnostikovat?
Jaký je neurologický pohled na pátrání po fibrilaci síní u nemocných po cévních mozkových příhodách? A co se skrývá pod zkratkou ESUS? Doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., z Neurologické kliniky LF Ostravské univerzity a FN Ostrava, v této souvislosti připomíná…
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.