krížik Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.

Potvrzuji

Kardiologický edukační portál

VIDEA

Co je nového v léčbě a prevenci infarktu myokardu?

  To nejdůležitější z prezentace, kterou v rámci 27. cyklu seminářů Interna Informans přednesla MUDr. Michaela Šnejdrlová, Ph.D. • U všech pacientů po infarktu myokardu jsou hrazeny statiny v maximální tolerované dávce, s cílovou hladinou LDL-cholesterolu

Další videa

  • Zánět a chronická žilní onemocnění – epidemie 21. století

    Chronické žilní onemocnění (CVD – chronic venous disorder) představuje širokou plejádu stavů, které se co do závažnosti podstatně liší. Postižení nemusí být patrné morfologicky, může jít i o funkční poruchu žilního systému. Jak

  • Stoná srdce, stoná duše aneb depresivní poruchy a choroby kardiovaskulárního systému

    Vztah mezi duševním a tělesným zdravím je leckdy tak úzký a provázaný, že opravdu není radno jej zanedbávat. Je možné duševní choroby považovat za civilizační? Je depresivní symptomatologie zvýrazněna u pacientů s chronickými zánětlivými změnami? O depresivních poruchách a jejich vlivu

  • Zaostřeno na hypertenzi: léčit rychle, efektivně a fixními kombinacemi!

    Hypertenze je společně s dyslipidemií jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro vznik kardiovaskulárních (KV) chorob – a přitom je velmi dobře ovlivnitelná léčbou. Tu je však třeba zahájit co nejdříve a léčit efektivně; špatně kontrolovaný hypertonik s dyslipidemií má

  • Jak zlepšit adherenci u hypertenze?

    Hypertenze není jediným onemocněním, u nějž se vyskytuje nedostatečná adherence k terapii, podobné trendy lze pozorovat u mnoha jiných chorob, a to nejen kardiovaskulárního (KV) systému. Vysoký krevní tlak (TK) nebolí, hypertenze nemá obtěžující

  • Nedostatečná kardiovaskulární prevence v ČR – kde je problém?

    Prevence kardiovaskulárních (KV) chorob se v tuzemsku oproti dřívějšku zlepšila, přesto v evropském žebříčku značně pokulháváme. Co se KV morbidity i mortality týče, čeští pacienti se i nadále drží na „špici“ – ale bohužel v tom špatném směru. Jádro pudla

  • Kardiovaskulární a renální příhody u pacientů s rezistentní hypertenzí

    V současné době není k dispozici příliš mnoho dat o výskytu kardiovaskulárních (KV) příhod a o prognóze pacientů s rezistentní hypertenzí. Ví se však, že tito nemocní mívají často velmi vysoké přídatné riziko – kromě vysokých

  • Zaostřeno na únavu – od hlavy až k patě

    Únavu na sobě občas pocítí každý. Většinou pomůže kvalitní spánek – někdy to ale zkrátka nestačí. Zvlášť v dnešní době se s únavou, jako komplikací nejen COVID-19, ale i celé pandemické situace, setkává stále více pacientů.

  • Jak racionálně vyšetřovat pacienty s podezřením na sekundární hypertenzi?

    Prevalence sekundární hypertenze (SH) se mezi hypertoniky pohybuje kolem 5–10 % a může mít mnoho příčin – některé, jako například primární hyperaldosteronismus (PHA) nebo renoparenchymatózní onemocnění, jsou poměrně časté, jiné naopak velmi

  • Léčba obézních hypertoniků a její úskalí v době covidové

    Prevalence obezity celosvětově vzrůstá a ČR v tomto smyslu není žádnou výjimkou. Terapie vysokého krevního tlaku (TK) – jehož výskyt s obezitou nepochybně souvisí – má přitom u obézních jedinců svá specifika. Jak

  • Jak zlepšit adherenci u hypertenze a dyslipidemie?

    Hypertenze je nejčastější kardiovaskulární (KV) onemocnění vůbec – potýká se s ní zhruba 40 % dospělé populace. Bohužel většina nemocných má kromě vysokého krevního tlaku (TK) také další potíže – trpívají zejména dyslipidemií,

  • Jaké jsou skutečně optimální hodnoty TK? Je hranice nastavena příliš nízko?

    Zkušenosti z klinické praxe ukazují, že cílových hodnot krevního tlaku (TK), v současné době 140/90 mm Hg, nedosahují ani zdaleka všichni pacienti. Zčásti je tento problém způsoben špatnou adherencí k farmakologické i nefarmakologické léčbě, svůj podíl

  • Bude k určení krevního tlaku stačit EKG křivka?

    Je-li pacient na kontinuálním monitoringu EKG, například z důvodu akutního koronárního syndromu či arytmie, je pochopitelně nutné měřit jeho krevní tlak (TK). Potíž však spočívá v tom, že klasický manžetový tonometr spouští jakousi „alarmovou reakci“