krížik Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.

Potvrzuji

Kardiologický edukační portál


  • Co nového říkají aktuální evropské guidelines pro management arteriální hypertenze?

    Loni publikovaná doporučení pro management arteriální hypertenze (Williams B et al., Eur Heart J 2018) jsou obsáhlým „state of the art“ textem z dílny dvou odborných společností – Evropské kardiologické společnosti (ESC) a Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH). Podílelo se

  • Doporučení jako praktický návod pro lepší a jednodušší život hypertoniků (a jejich lékařů)

    Medicína 21. století je doslova protkána doporučeními s algoritmickými principy, které hodnotí přínosy konkrétní terapie, zabývají se komorbiditami a vše dávají do souvislostí. Tento trend se navíc prohlubuje – počty odborných publikací obsahujících sousloví „clinical

  • Hypertenze během gravidity a její rizika

    Problematika hypertenze se v současné době týká přibližně 9 % žen v reprodukčním věku, přičemž farmakoterapii dostává zhruba polovina z nich. Z tohoto důvodu je zcela nezbytné prenatální poradenství, díky němuž lze významně snížit rizika vlivu

  • Primární vs. sekundární hypertenze – kdy hrozí větší cévní komplikace?

    Větší tuhost a tloušťka cévní stěny. To jsou komplikace, které se u nemocných se sekundární hypertenzí manifestují výrazně více než v případě pacientů se stejně závažnou primární hypertenzí. Výhodou je, že po odstranění vyvolávající příčiny sekundární hypertenze může dojít

  • Czech EUROASPIRE V: současný stav sekundární prevence ICHS

    Projekt mezinárodních studií EUROASPIRE vznikl na základě poznatků a zkušeností získaných v 90. letech 20. století ve Velké Británii při studii ASPIRE (Action on Secondary Prevention through Intervention to Reduce Events). První studie EUROASPIRE I, která mapovala situaci

  • Jak správně vybrat beta-blokátor z pohledu farmakologa i klinika

    Beta-blokátory (BB) jsou jednou z nejúspěšnějších lékových skupin. Hned po inhibitorech ACE a sartanech představují třetí nejčastěji užívanou farmakologickou strategii v kardiologii. Proto nepřekvapí, že je touto lékovou skupinou léčeno 10 % dospělé populace. Jak pro daného

  • Hypertenze, arytmie a hypertrofie – sehraní zabijáci

    Hypertenzní srdce je pravděpodobně nejčastějším arytmogenním substrátem 21. století. Z výsledků epidemiologických studií vyplývá, že hypertenze a hypertrofie levé komory (LK) spolu s poruchou diastolické funkce srdce jsou nejvýznamnějšími faktory vzniku fibrilace síní (FS) i souvisejících KV komplikací, přičemž

  • Jak se změnila kontrola hypertenze v ČR za posledních 30 let?

    Je smutným faktem, že arteriální hypertenze (AH) stojí v pozadí více než 50 % cévních mozkových příhod a téměř 50 % příhod koronárních. Proto má kontrola AH významný vliv na vývoj kardiovaskulární morbidity i mortality. Jaké změny

  • Jak se liší nové evropské guidelines od českých?

    Koncem srpna byla na kongresu Evropské kardiologické společnosti prezentována nová evropská doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze (ESC/ESH 2018). V čem se tato guidelines liší od těch nových českých, které byly publikovány začátkem letošního

  • 10 hlavních závěrů nových guidelines pro management AH

    Co nového přinášejí aktualizovaná Doporučení ESC/ESH pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze (AH)? Přečtěte si 10+1 hlavních závěrů, které z guidelines plynou podle dvou hlavních spoluautorů prof. Bryana Williamseprof. Giuseppeho Mancii. Je mezi nimi jak upřesnění

  • Jak redefinovat použití beta-blokátorů při hypertenzi?

    Beta-blokátory jsou jednou z nejúspěšnějších lékových skupin v kardiologii a uplatňují se u širokého spektra diagnóz. V posledních letech se však objevila celá řada analýz a informací, které roli beta-blokátorů v některých jejich kardiovaskulárních indikacích

  • Jak dávkovat léky u srdečního selhání? Používejte vlastní rozum, nejen guidelines!

    V roce 2016 vydala European Society of Cardiology doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání, které poprvé zdůrazňují, že základem není pouze snížení mortality, ale i prevence hospitalizací a zlepšení funkční