Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Stane se období brzy po stanovení diagnózy diabetu 2. typu (DM2) skutečným oknem příležitosti pro „metabolický reset“ diabetiků? Studie SURPASS-EARLY, prezentovaná profesorem Stefanem Del Pratem na nedávné konferenci ATTD v Barceloně (19th International Conference on Advanced Technologies & Treatments for Diabetes, 11.–14. března 2026), naznačuje, že tirzepatid podaný brzy po diagnóze DM2 umožňuje dosáhnout normoglykemie téměř u 70 % pacientů.
Již před mnoha lety studie UKPDS jako první identifikovala jev, který je označován jako metabolická paměť (nebo legacy effect), kdy přísná kontrola glykemie v prvních letech po diagnóze diabetu 2. typu (DM2) zanechává v organismu dlouhotrvající biologický „otisk“, jenž chrání pacienta před mikrovaskulárními a makrovaskulárními komplikacemi i po desítkách let, a to i tehdy, když se v pozdějším průběhu kompenzace zhorší. Právě na otázku, jak zareagují diabetici 2. typu, jestliže se u nich v časném období po diagnostice použije intenzivní léčba pomocí tirzepatidu, se snažila odpovědět studie SURPASS-EARLY.
SURPASS-EARLY představuje otevřenou, multicentrickou, randomizovanou studii fáze 4 se čtyřletým sledováním. Byli do ní zařazeni dospělí pacienti (průměrný věk 53,5 roku) s DM2 trvajícím nejvýše čtyři roky, kteří navzdory léčbě metforminem v minimální dávce 1 500 mg denně dosahovali hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA1c) mezi 7,0–9,5 %. Průměrná výchozí hodnota HbA1c v celém souboru činila 7,81 %, průměrná délka trvání diabetu pouhé dva a půl roku, průměrná tělesná hmotnost 100,1 kg, BMI 35,4 kg/m² a obvod pasu téměř 114 cm. Šlo tedy o typický profil pacienta, jenž přichází do diabetologické ambulance v raném stadiu choroby, zatím bez závažných komplikací, s funkční rezervou beta-buněk, ale již s jasně přítomnou metabolickou dysregulací.
Investigátoři randomizovali téměř 800 pacientů do dvou terapeutických strategií. V první skupině (n = 398) byl k metforminu přidáván tirzepatid titrovaný do dávky 15 mg (84 % pacientů) nebo do maximálně tolerované dávky, druhá skupina (n = 396) byla léčena intenzifikovanou konvenční péčí, která mohla podle lokální praxe a doporučení zahrnovat široké spektrum schválených antidiabetik, včetně agonistů GLP-1 receptoru (85 % pacientů v kontrolní skupině) nebo inhibitorů SGLT2 (16,7 %), nikoli však tirzepatid ani inzulin.
Právě tento design studie je klinicky podstatný. SURPASS-EARLY totiž nesrovnávala tirzepatid se „slabým soupeřem“, ale s tím, co bychom mohli označit za reálnou eskalaci běžné péče v souladu s doporučenými postupy. Ve větvi intenzifikované konvenční léčby navíc většina pacientů užívala vedle metforminu ještě minimálně jedno další antidiabetikum, takže nešlo o pasivní komparátor, ale o praktický obraz současné diabetologické reality.
Po 104 týdnech léčby klesla průměrná hodnota HbA1c ve skupině s tirzepatidem na 5,56 %. Tato hodnota se nachází hluboko v pásmu normoglykemie, tedy v rozmezí typickém pro nediabetickou populaci. Současně představovala snížení o 2,24 % v porovnání s výchozí hodnotou HbA1c.
Skupina s intenzifikovanou konvenční péčí dosáhla průměrné hodnoty glykovaného hemoglobinu 6,35 %, což svědčí o vysoké úrovni péče v kontrolním rameni, nicméně tirzepatid přesto tento výsledek překonal s vysokou mírou statistické významnosti (odhadovaný léčebný rozdíl mezi skupinami −0,79 %; 95% CI, −0,94 až −0,64; p < 0,001). Normoglykemie definované jako HbA1c nižší než 5,7 % bylo při plném využití potenciálu léčby dosaženo u 68,8 % pacientů s tirzepatidem oproti 26,7 % v kontrolní skupině. Cíle HbA1c pod 7,0 % pak dosáhlo 95,1 % pacientů léčených tirzepatidem versus 77,9 % s konvenční intenzifikovanou péčí.
Neméně působivý byl efekt na tělesnou hmotnost. Průměrný pokles dosáhl v rameni s tirzepatidem −15,8 kg oproti −6,5 kg v kontrolní skupině, což představuje statisticky významný rozdíl (−7,95 kg; 95% CI, −9,39 až −6,50; p < 0,001). Redukce tělesné hmotnosti přesahující 15 % výchozí tělesné hmotnosti dosáhlo 49 % pacientů s tirzepatidem oproti pouhým 12,8 % v kontrolní větvi.
V lipidovém profilu přinesl tirzepatid statisticky významné zlepšení HDL-cholesterolu o 13,1 % versus 5,0 % v kontrolní skupině, snížení VLDL-cholesterolu o 29,0 % versus 12,8 % a pokles triglyceridů o 29,9 % versus 13,6 % v konvenčně léčené skupině.
Významná jsou také data o ovlivnění funkce beta-buněk a inzulinové senzitivity. Při analýze hodnot C-peptidu, proinzulinu, HOMA2-B a HOMA2-IR dosáhl tirzepatid statisticky signifikantně lepších výsledků oproti konvenční péči.
Nežádoucí účinky spojené s léčbou se vyskytly u 74,6 % pacientů léčených tirzepatidem oproti 68,6 % v konvenční skupině; z důvodu nežádoucích účinků ukončilo léčbu 4,5 % versus 0,3 % pacientů. Spektrum nežádoucích účinků bylo očekávané a dominovaly mu gastrointestinální obtíže (nejčastěji nauzea, zvracení a zácpa). Závažné nežádoucí příhody se naopak v obou skupinách nelišily (5,5 % versus 6,8 %).
Jak může studie SURPASS-EARLY změnit každodenní praxi ambulantního diabetologa? Výsledky otevírají prostor pro změnu klinického uvažování. Intenzivní antidiabetická léčba v časném období po diagnostice DM2, tedy v době, kdy je ještě přítomna významná rezerva funkce beta-buněk a kdy inzulinová rezistence, hmotnostní zátěž i glukotoxické prostředí ještě nejsou plně fixovány, může pro pacienta představovat formu „metabolického resetu“. Studie SURPASS-EARLY s ohledem na své krátké trvání zatím nepřináší klinická data o prevenci orgánových komplikací, nabízí však velmi přesvědčivý biologický předpoklad, že časné a intenzivní ovlivnění diabetického fenotypu na více úrovních může vytvořit příznivější metabolickou trajektorii v dalších letech.
Pro ambulantního diabetologa to může znamenat reálný posun od algoritmu „zhorší-li se, přidáme“ k úvaze „je-li pacient časně po diagnóze a současně metabolicky rizikový, proč nevolit od počátku strategii s nejvyšším potenciálem“. Typickým kandidátem, který by z této změny strategie profitoval nejvíce, je pacient s krátkou dobou trvání diabetu 2. typu, obezitou, HbA1c nad cílovými hodnotami navzdory léčbě metforminem a současně s fenotypem, u něhož je žádoucí rychlé a robustní ovlivnění hmotnosti, glykemie i dalších kardiometabolických parametrů.
(red)
Zdroje
Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?