Novinky z pneumologie a alergologie
V roce 2013 byl v ČR založen registr pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), jejichž nábor probíhal po dobu čtyř let. Nyní jsou k dispozici kompletní pětiletá data, ze kterých mimo jiné vyplývá velmi silný impuls pro běžnou praxi – a sice, že klinická fenotypizace CHOPN má smysl, stejně jako její fenotypově specifická terapie. Podívejte se, jaká konkrétní data tedy registr přinesl.
Česká multicentrická výzkumná databáze CHOPN, registr České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, zahrnuje 784 pacientů ze 14 tuzemských center, kteří mají CHOPN s FEV1 ≤ 60 % normální hodnoty, což představuje relativně reprezentativní vzorek (cca 1 % všech pacientů s CHOPN v tomto stadiu). V souladu s národními doporučeními je přitom sledováno 6 různých fenotypů (bronchitický, emfyzematický, fenotyp častých exacerbací, překryv astmatu a CHOPN, bronchiektatický, kachektický), které se však mohou u nemocných překrývat, což umožňuje multidimenzionální přístup k heterogenitě stabilní CHOPN a její léčbě.
Jak vyplývá z registru, u více než poloviny souboru je přítomen bronchitický (n = 417) a také emfyzematický fenotyp (n = 404), u zhruba pětiny fenotyp častých exacerbací (n = 168), ostatní jsou pak zastoupeny méně frekventně. Asi dvě třetiny pacientů jsou léčeny dlouhodobě působícími anticholinergiky (67,1 %; LAMA), což odpovídá českým i mezinárodním guidelines, necelá polovina dlouhodobě působícími beta2-mimetiky (46,7 %; LABA) a rovněž teofylinem (48,1 %), třetina fixní kombinací inhalačních kortikoidů (IKS) + LABA (33,9 %), takřka čtvrtina mukolytiky (22,7 %), téměř pětina (možná trochu překvapivě) s použitím přípravků IKS samostatně bez fixní kombinace (18,9 %), desetina roflumilastem a 4 % dostávají systémové kortikoidy.
Česká databáze se dále zaměřuje na to, jaká terapie je podávána u jednotlivých fenotypů CHOPN. Ukazuje se, že v porovnání s jedinci, kteří konkrétní fenotyp nemají, užívají nemocní s konkrétním typem fenotypu ve větším procentu fenotypově specifickou léčbu. Konkrétně dostávají pacienti:
I když je podle registru CHOPN zřejmé, že u pacientů s vyjádřeným fenotypem byla fenotypově specifická léčba použita ve větším procentu, ne u všech nemocných se tak dělo stejně důsledně. Zdá, že tato terapie byla preferována u osob v horším zdravotním stavu, u nichž je naléhavější potřeba dobré efektivity léčby. Například u jedinců s bronchitickým fenotypem byly mukolytika nebo roflumilast indikovány především tehdy, pokud měli více exacerbací, symptomů měřených podle škály CAT, horší toleranci zátěže nebo plicní funkce. Obdobně tomu bylo u nemocných s překryvem CHOPN s bronchiektáziemi, kteří byli častěji léčeni mukolytiky a roflumilastem, pokud měli horší zdravotní stav.
Pouze v případě frekventních exacerbátorů užívali fixní kombinaci ISK+ LABA naopak spíše ti, kteří byli v lepším zdravotním stavu, avšak roflumilast a mukolytika již opět dostávali častěji pacienti s exacerbačním fenotypem v pokročilejším stavu (více exacerbací, horší tolerance zátěže a větší četnost symptomů podle škály CAT).
Dalším zajímavým zjištěním je, že fenotypově specifická terapie CHOPN vedla v průběhu 2 let k signifikantnímu snížení četnosti exacerbací, což je důležitý argument pro její využití v běžné klinické praxi. Prokázáno to bylo jak u nemocných s bronchitickým fenotypem léčených mukolytiky nebo roflumilastem, tak u jedinců s fenotypem častých exacerbací léčených fixní kombinací IKS + LABA nebo roflumilastem (snížení exacerbací bylo ještě výraznější u častých exacerbátorů, kteří měli navíc bronchitidu), u nemocných s fenotypem překryvu astmatu a CHOPN, léčených IKS + LABA, a rovněž u osob s bronchiektatickým fenotypem užívajících mukolytika (erdostein).
Závěrem lze shrnout, že v českém registru CHOPN jsou pacienti léčeni fenotypově specifickou léčbou, a to zejména pokud jsou v horším zdravotním stavu. Tato terapie přitom může vést u některých z nich k redukci výskytu exacerbací, což má zásadní význam pro jejich další prognózu.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na virtuálních XXV. hradeckých pneumologických dnech přednesl:
MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc
Pojďme se spolu s doc. MUDr. Janem Jiskrou, Ph.D., který působí na III. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podrobněji podívat na možné negativní účinky, jež mohou…
Digitální projekt Medevio pronikl do širšího povědomí odborné veřejnosti především v průběhu covidové pandemie. Ordinacím ulehčuje komunikaci s pacientem a snižuje zátěž zdravotníků. Až 80 % pacientských požadavků či dotazů se totiž netýká akutních problémů a dají se vyřešit…
Pokud máte zájem získat 3 kredity do systému celoživotního vzdělávání lékařů garantovaného Českou lékařskou komorou, můžete si své znalosti ověřit v akreditovaném testu. Edukační modul: Respironews – 2023 Odborný garant…
Z aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že se v posledních pěti letech v ambulancích pneumologů pro chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) aktivně léčí ročně zhruba 250 000 osob, což jsou necelá 2,5 % populace.…
Na co si dávat pozor na cestě těžkého astmatika mezi terénním lékařem a specialistou z Národního centra pro těžké astma (NCTA)? Jak by měl být takový nemocný správně léčen a co by se popřípadě ještě dalo zlepšit? MUDr.…